Dánsko, odkud pochází Hamlet, stavebnice Lego, pohádkář Hans Christian Andersen, nebo třeba filosof Sören Kierkegaard, je nejstarší monarchií v Evropě. Dánové nám mohou být v mnoha ohledech vzorem. Nejen v tom, jak spravují svou zemi a jak se starají o svou tradici, ale třeba i v tom, jak otevření jsou vůči různým názorům nebo vůči cizincům.

Daniela Ryšavá, která díky stipendiu Erasmus studovala v roce 2003 na Kodaňské univerzitě sociologii, říká, že mentalita Dánů a Čechů je velice podobná. Je to vidět už na tom, že Dánové rozumí svéráznému humoru Bohumila Hrabala či Jaroslava Haška. Podobností s Českou republikou je mnoho. Malá rozloha, slavné dějiny na jedné straně a menší významnost dnes, problematický vztah k Němcům, smysl pro ironii nebo klidná „severská“ povaha.

Země cyklistům zaslíbená

V Dánsku patří ke studentovi kolo tak, jako v Čechách k pivu půllitr. O cyklistech v Dánsku psal v Cestě na sever už Karel Čapek „Je jich tu jako v Holandsku a šustí ulicemi v celých rojích, proudech nebo také více méně spojených párech. Tady už kolo přestalo být dopravním prostředkem a stalo se čímsi jako obecným živlem vedle země, vzduchu, vody a ohně...“

Tomu přitakává i Daniela Ryšavá. „Podle kola poznáš člověka“, říká. „Kdo chce být originální, musí mít především zajímavé kolo. Oblečení už není tak důležité. I kolo podléhá módním vlnám.“ Kolo musí být především krásné. Sportovní či horská kola tady nenajdou uplatnění. Možná i proto, že v Dánsku žádné hory nejsou.

Dánsko je celé protkáno cyklistickými stezkami a cyklista je zde pán. V Kodani byl kdysi problém s městskou dopravou. Ale pouze do té doby, než si každý pořídil vlastní kolo. Kdo náhodou musí jet autem, trošku se za to stydí a dává přednost cyklistovi, jak jen to jde. Jízdní kolo si také může každý na mnoha místech zdarma vypůjčit jako nákupní vozík v samoobsluze a na druhém konci města zase vrátit.

Pití z lásky k umění

V Čechách se říká: pije jako Dán. Daniela Ryšavá nabízí vysvětlení. „J. C. Jacobsen, otec zakladatele pivovaru Carlsberg - to je ten, který nechal vysochat malou mořskou vílu, symbol Kodaně, zřídil fond na podporu kultury a umění, do kterého se odvádí určité procento z ceny každé prodané láhve piva. Dánové proto tvrdí, že pijí pivo hlavně z lásky k umění. Kdyby se něco takového zavedlo u nás, byli bychom brzy nejkulturnějším národem Evropy“. Sami Dánové však mají zase přísloví: pije jako Švéd.

Studenti ovšem před hospodami dávají v letních měsících přednost posezení v kroužcích na zemi ve starém kodaňském přístavu Nyhavn nebo v četných kodaňských parcích. Obzvlášť tehdy, kdy se rojí mravenci i milenci, jsou parky obklopeny dánskými studenty.

Učte se pro život, vyzývají dánští učitelé

Studenti, kteří ve škole opisují nebo třeba nosí někým jiným vypracované domácí úkoly, budí dojem těch, kteří se učí jakoby „kvůli učiteli“. V Dánsku ale učitelé studenty přesvědčují především o tom, že se „učí pro život“. Daniela Ryšavá říká, že v Dánsku se velmi cení schopnost samostatného, kritického a analytického myšlení. Škola si klade za cíl vést studenta k tomu, aby byl schopen zaujmout nějaké stanovisko a vytvořit si vlastní názor. Dánský vzdělávací systém tuto dovednost podporuje již od prvního stupně základní školy, kde „učit se učit“ je hlavním cílem.

Zdá se, jakoby škola v Dánsku byla méně školou a více příležitostí k zajímavým setkáním. Když má Daniela porovnat české a dánské školství, uvádí na prvním místě vztah profesorů a studentů. Všichni studenti oslovují své profesory křestními jmény, podobně jako je tomu v Americe, a profesoři jsou studentům k dispozici téměř kdykoli a skoro ve všem.

Podle Daniely neexistují přednášky, které by vypadaly tak jako u nás, totiž že profesor celou dobu mluví a student sedí a zapisuje si. Hodiny, jichž se účastní relativně malý počet studentů, jsou jednou velkou diskuzí. Daniela sama sice chodila na přednášky v angličtině, kterých je každý rok na univerzitě vypsáno velké množství, ale je přesvědčená, že u kurzů v dánštině tomu není jinak.

Na každé univerzitě je možno navštěvovat kurzy dánštiny, kde se člověk nejen naučí dánsky, ale seznámí se i s ostatními zahraničními studenty. Ačkoli bydlela Daniela v soukromí, stipendium jí tehdy v roce 2003 stačilo, už také proto, že pro studenty je tu mnoho věcí zdarma. Student v Dánsku může být asi opravdu spokojený.

Převzato z časopisu StudentIN