Kde se učit jazyky

Jazykové školy, agentury i zahraniční jazykové instituty totiž nabízejí po celém Česku nepřebernou škálu kurzů. Liší se obsahově, formou výuky, kvalitou i cenou.

Při výběru jazykové školy či kurzu je nutné sledovat několik důležitých faktorů, a jedním z nich je právě cena.

Eva Libenská z jazykové školy Skřivánek upozorňuje: „Některé jazykové školy uvádějí ceny za půlroční semestr. Tyto ceny pak nevypovídají nic o hodinové dotaci kurzu a jsou poměrně zrádné a zkreslující. Předem nevíte, kolik vyučovacích hodin vlastně za své peníze dostanete. Je proto dobré získat údaje o hodinové dotaci.“

Eva Libenská z jazykové školy Skřivánek upozorňuje: „Některé jazykové školy uvádějí ceny za půlroční semestr. Tyto ceny pak nevypovídají nic o hodinové dotaci kurzu a jsou poměrně zrádné a zkreslující. Předem nevíte, kolik vyučovacích hodin vlastně za své peníze dostanete. Je proto dobré získat údaje o hodinové dotaci.“

„Je také vhodné se předem ujistit, zda cena zahrnuje případné administrativní poplatky spojené s absolvování příslušných závěrečných zkoušek či nikoli,“ doplňuje ji Roman Vlachyňský z Instututu vzdělávání Sokrates.

Anglistka Sandra Giormani zase radí: „Při výběru jazykové školy je užitečné si zjistit, zda nabízené kurzy odpovídají kritériím Rady Evropy (tzv. CEF škála).

Jedná se o šest jazykových úrovní označených písmeny A 1 (začátečníci) až C 2 (úroveň rodilého mluvčího).

Tento údaj by dnes neměl chybět ani na diplomu či osvědčení získaném po absolvování jazykového kurzu.“ Běžné bývá, že jazyková škola nabídne ukázkovou hodinu s konkrétním lektorem.

„Pokud lektor skupině či firmě nevyhovuje, je lepší požádat školu o jeho výměnu raději hned než po hodinách, při kterých nebude vzájemná spolupráce fungovat,“ doporučuje Giormani.

Vyučovací hodiny by měly být založeny na poslechových a mluvních aktivitách a jejich výběr by měl být pestrý.

Lektoři musí mít pedagogické vzdělání a také dostatečnou praxi ve výuce a samozřejmě vystudovaný dotyčný jazyk.

„Lektoři by určitě neměli sami prezentovat látku, měli by ji představit a dále spíše řídit a organizovat studenty,“ říká Jana Kadlíková, metodička jazykové školy Skřivánek.

Studenti by podle ní měli sami cizí jazyk používat a hrát si s ním.

Většina jazykových škol využívá k výuce tzv. komunikativní metodu. Vychází z toho, že studenti se naučí cizí jazyk nejlépe, pokud u toho reálně a smysluplně komunikují. Cvičení a rozhovory v hodinách se týkají reálných možných situací a jsou použitelné v každodenním životě.

„V hodině by rozhodně neměl chybět úvod, ve kterém se lektor studenty snaží rozmluvit a přenést je od jejich starostí do světa cizího jazyka. Samozřejmě záleží na konkrétní látce, ale zpravidla lektor jednoduše zopakuje látku z minulé hodiny a snaží se na ni navázat látkou novou,“ vysvětluje Kadlíková.

„Studenti rozhodně více oceňují hry nebo aktivity, jako je například dialog ve dvojici, než jen drilová cvičení v učebnici,“ říká ještě Kadlíková.

„Na konci hodiny je vhodné shrnout to, čemu se studenti věnovali celou výukovou hodinu, a zadat domácí úkol.“

Odborníci doporučují začátečníkům až mírně pokročilým (tj. úrovním A1 až A2), aby se do kurzu se specifickým zaměřením (např. obchodní angličtina) zapsali až po zvládnutí dané úrovně obecného jazyka.

Nenechte se proto zmást skutečností, že existuje mnoho odborných jazykových učebnic již na začátečnické úrovni.