Studijní předpoklady ověřuje několik různých testů

Testy ověřující studijní předpoklady nejsou testy vědomostní, takže nezkoumají, co jste se už naučili. Nenajdete v nich otázky typu „Kdy se narodil T. G. Masaryk“ nebo „Do které živočišné třídy patří zebra“. Naopak z nich vyplyne, jak dobře jste schopni se učit.  I mezi takovými testy ale mohou být značné rozdíly.

U přijímacích zkoušek na VŠ mohou uchazeči narazit na testy prověřující míru studijních předpokladů v několika odlišných podobách. Vlastní test studijních předpokladů si vytváří například 2. lékařská fakulta UK v Praze. Nejčastěji ale projdou uchazeči dvěma testy, které se na studijní předpoklady zaměřují – test Obecné studijní předpoklady v rámci Národních srovnávacích zkoušek a Test studijních předpokladů, který používá většina fakult Masarykovy univerzity v Brně. Oba testy se skutečně zaměřují na studijní předpoklady, ale přitom se od sebe výrazně liší.

Test Obecné studijní předpoklady (OSP) známý z NSZ se skládá ze tří částí – verbální, analytické a kvantitativní. Ve verbální části jde zejména o to, jak si uchazeč rozumí s jazykem coby nosičem různých informací v jednom výrazu, jaká je jeho schopnost používat jazyk v jeho co nejširších, ale přitom nejpřesnějších hranicích.

Analytická část textu je stále částečně jazyková (výklad textu v zadání), ale už v těchto úlohách, a dále více v úlohách kombinačních, přechází ke zkoumání úrovně logického myšlení. Nejde jen o to, jak je kdo pohotový, ale také o to, jak si kdo umí organizovat práci (zda a jaké si dělá poznámky, jak rozpracoval zadání, aby si urychlil práci.).

Třetím oddílem testu OSP je část věnovaná kvantitativním schopnostem. Tato část, která podle svého názvu pracuje převážně s matematickými operacemi, pravděpodobně vyžaduje největší základní znalosti (např. matematické vzorce povrchu, objemu; matematické postupy).

Test studijních předpokladů využívaný na Masarykově univerzitě se od testu OSP liší větším počtem oddílů. Zároveň jeho jednotlivé oddíly obsahují méně úloh. Na rozdíl od testu OSP je počet úloh v TSP nestálý a často se mění. Jedná se o testování verbálního, numerického, symbolického, analytického myšlení a úsudku, prostorové představivosti, kulturního přehledu a kritického myšlení. Verbální, analyticko - úsudkový a numerický oddíl jsou dost podobné stejným oddílům testu OSP, ačkoliv i zde lze najít odlišnosti.

Oddíly, které test OSP neobsahuje, jsou buď úplně odlišné, nebo částečně obsahují typy úloh, které jsou součástí některého ze tří oddílů testu OSP. Oddíl symbolického myšlení je založen na úlohách s použitím čísel, obrazců a jiných symbolů, mezi nimiž je nutné hledat souvislosti a vztahy. Oddíl kritického myšlení a je postaven na analýzách krátkých textů. Uchazeč musí z několika možností vybrat správnou nebo nesprávnou formulaci, která na text navazuje. Podobné úlohy jsou součástí analytického oddílu OSP.

Část věnovaná prostorovému myšlení staví uchazeče před nutnost zorientovat se správně v geometrických vzorcích a abstrahovat z nich informace nebo porovnat několik vzájemně si podobných. Poněkud nekoncepčně je do TSP zařazen také kulturní přehled, který vyžaduje zcela konkrétní znalosti z přírodních či společenských věd, případně schopnost orientace v pojmech a událostech historie a současnosti.

Při přípravě na výše zmíněné testy není příliš vhodné důvěřovat agenturám, které sice přípravu na oba testy nabízejí, ale nemají s nimi nic společného. Kvalita takové přípravy může být velmi rozdílná a někdy značně zavádějící. Zvláště nabídka přípravy na TSP je pochybná z toho důvodu, že se struktura testu každým rokem mění.