Každý třetí žák nematuritního středoškolského studia nesplňuje úroveň znalostí nutných pro uplatnění na trhu práce i v běžném životě. Varující je ale zejména skutečnost, že se výsledky žáků středních odborných škol bez maturity dlouhodobě znatelně zhoršují.

V oblasti čtenářské gramotnosti, jedné ze tří oblastí, na které se zaměřuje mezinárodní výzkum PISA, nabraly od roku 2000 průměrné výsledky gymnazistů a žáků SOŠ bez maturity opačný směr. Gymnazisté se zlepšují, žáci z druhého typu škol se zhoršují. Natolik rozdílných výsledků mezi různými typy škol jako v České republice dosahují již jen žáci ze Slovinska, Německa a Bulharska.

Výsledky závisí i na socioekonomickém zázemí

Další kontrast v českém školství souvisí se socioekonomickým zázemím žáků. "Výsledky českých žáků dlouhodobě velmi silně závisejí na jejich socioekonomickém zázemí a rozdíly mezi různými typy škol jsou velkou měrou způsobeny tím, že se na nich shromažďují žáci s podobným zázemím. K této skutečnosti velmi pravděpodobně přispívá časné rozřazování žáků do různých typů škol v průběhu povinné školní docházky, kdy má velký vliv na výběr školy právě socioekonomické zázemí žáka," uvádí k danému problému tisková zpráva MŠMT.

Ve studii PISA, která se zaměřuje na výsledky studentů kolem patnácti let v 57 zemích světa ve třech vzdělávacích oblastech si čeští zástupci vedli nejlépe v přírodních vědách, kde skončili patnáctí. O příčku níže ve umístili v matematice. Ve čtenářských dovednostech však čeští žáci skončili až šestadvacátí. Všem oblastem dominovali Finové, kteří skončili dvakrát druzí a v přírodních vědách zvítězili.