Článek
V Praze se dodnes najdou důkazy této praxe, která se datuje až do časů Juditina mostu. Například výpravné budky výběrčích na dnešním mostě Legií nebo domek na Kosárkově nábřeží u Mánesova mostu.
Poplatek, jehož výše se lišila pro chodce, povozy či jezdce na koních, se vybíral už ve 12. století a nejstarší pražský most měli zpočátku ve správě johanité. Později jej přebral řád Křižovníků s červenou hvězdou, kterému zůstalo právo vybírat mýtné i na Karlově mostě, na oplátku jej ale museli řeholníci udržovat.
Předplatné za 10 krejcarů
V listopadu 1815 sice císař vybírání mostného zrušil, ovšem jen pro Karlův most. Když tak o 25 let později otevřeli Řetězový most, začalo se za cestu přes Vltavu zase platit.
Za přechod pražských mostů se před zavedením korunové měny dával jeden krejcar, šlo ale pořídit i předplatné, kdy člověk za deset krejcarů dostal 11 kovových známek určených k hrazení mostného.
Mýtné neplatili všichni - vojáci a policisté v uniformě mohli přejít zdarma. Pro někoho ale bylo placení mostného věcí cti, podle spisovatele Egona Erwina Kische například pražští snobové odmítali chodit přes Karlův most, protože byl zadarmo, a raději volili placené varianty.