Článek
Kdyby se Karlova výška převedla na dnešní průměrný vzrůst, odpovídala by 195 centimetrům, uvedl švýcarský expert Frank Rühli poté, co německý antropolog Joachim Schleifring informoval o průzkumu císařových ostatků. Ten přitom ale proběhl už v roce 1988. Zkoumalo se při něm 94 kostí a jejich zlomků, které podle vědce patřily jednomu a témuž muži, tedy asi skutečně Karlovi.
Experti z pozůstatků vyčetli, že dávný vládce a tvůrce největší říše západoevropského středověku byl štíhlý atlet, který vážil „zhruba“ 78 kilogramů. Odpovídalo by to údajům jeho životopisce a současníka Einhardta, který psal, že Karel se ani nepřejídal, ba ani neopíjel (což by bylo v té době něčím výjimečným).
Císař, který rád řečnil
V závěru života, který skončil právě před 1200 lety, mohl panovník dokonce pokulhávat či se belhat, jak uváděl i jeho životopisec. Už průzkum z roku 1949 totiž odhalil degenerativní změny v jeho kolenní čéšce.
Císařovi současníci jako Einhardt si však také povšimli zajímavého kontrastu mezi Karlovou vysokou postavou a jeho hlasem: ten byl totiž také vysoký, až fistulovitý − jako by nepatřil tak mohutnému muži.
Karel přitom rád promlouval a měl skutečný dar řeči. Jako nejvyššímu soudci říše se mu to jistě hodilo. Podle Einhardta prý někdy působil „téměř jako užvaněný“.