Válka podle Herberta George Wellse

„Dámy a pánové. Ať se to zdá jakkoliv neuvěřitelné, vědecké důkazy nás nevyhnutelně vedou k domněnce, že podivné bytosti, které dnešního večera přistály u New Jersey, jsou předvojem invazní armády z planety Mars,“ začínalo vysílání rozhlasové stanice CBS z památného 30. října 1938.

UFO předposlední říjnový den v městečku Grovers Mill u New Jersey nikdy nepřistálo, jednalo se pouze o mystifikaci. Přesto se tento den navěky zapsal do historie rozhlasového vysílání. Rozhlasová hra Válka světů zmátla a vystrašila tolik lidí, že by to ani sám autor knižní předlohy Herbert George Wells nedokázal předpovědět.

Hra se dočkala několika filmových adaptací. K nejznámějším patří Blízká setkání třetího druhu a Válka světů, snímky Stevena Spielberga.

Herbert George Wells byl obrovský vizionář. Ve svých knihách předpověděl moderní bojová letadla (povídka A Dream of Armageddon), objevení strategického radioaktivního materiálu (The World Set Free) nebo tanku (povídka Obrněnci).

Tanky byly do armádní výzbroje zavedeny Winstonem Churchillem a poprvé použity 15. září 1916 v bitvě na Sommě, kde však tragicky uvízly v blátě. Wells proto tehdy osobně kontaktoval Churchilla a podle jeho návrhu byly tankům vylepšeny pojízdné pásy, aby se nebořily.

Wells vešel do historie spolu s Julesem Vernem jako zakladatel moderní science-fiction. V téměř každé zmínce o žánru sci-fi figurují jména Verne a Wells bok po boku, ve skutečnosti však byli oba spisovatelé zarytými nepřáteli. Verne záviděl Wellsovi větší popularitu.

„Nevidím žádný důvod, proč by se Wellsovy práce měly srovnávat s mými. Jeho příběhy se naprosto nezakládají na vědeckém podkladě. Já tvořím na základech fyziky, on si bohapustě vymýšlí. Já se na Měsíc dostávám na dělové kouli vystřelené z děla, on letí na Mars v lodi zhotovené z kovu, který nepodléhá gravitaci,“ nechal se Verne slyšet v jednom rozhovoru.

Herbert George Wells se narodil 21. září 1866 do rodiny posluhovačky a příležitostného kriketového hráče. Rodiče mu v mládí neřekli jinak než „Bertie.“

Otec chtěl mít ze syna kriketového hráče. Kariéru ale utnula zlomenina nohy, která Bertieho na dlouhé měsíce upoutala na lůžko. Wells nemohl sportovat, zálibu ale našel v četbě. Rodiče a známí mu knížky nestačili do nemocnice nosit.

Jen u čtení Wells nezůstal. Na střední škole Normal School of Science v Kensingtonu se svými spolužáky založil školní časopis, kde zveřejnil i svou první povídku na téma cestování v čase. Dílo neslo název Věční argonauti. Psal se rok 1888.

Prvním Wellsovým bestsellerem bylo Tušení z roku 1891. Dalším pak vědecko-fantastický román Stroj času, který z Wellse přes noc udělal světového autora. Zmírnění euforie okolo autorovy osoby přinesl román Ostrov Doktora Moreaua, který vzbudil navýsost odmítavé reakce u veřejnosti i kritiků. Kritika román odsoudila jako kruté a hnusné dílo a noviny otiskovaly pobouřené dopisy.

Dalším románem Neviditelný ale Wells potvrdil svůj unikát a jednou provždy ukázal, kam patří. Na naprostou literární špici, kde se drží dodnes. I 65 let po své smrti.