„Masarykův okruh v České republice? Ano, to je můj druhý domov! To místo prostě miluji,“ nechával se téměř po každém závodě v Brně slyšet fenomenální italský jezdec Max Biaggi, ve své době největší konkurent Valentina Rossiho.

„Šílený Max“ na Masarykově okruhu odjel 21 závodů a v sedmnácti z nich skončil na stupních vítězů. Desetkrát pak vystoupal i na nejvyšší příčku.

V roce 1996 na Masarykově okruhu zažil své historicky první vítězství v seriálu MS. Zvítězil v kategorii do 125 kubických centimetrů.

Brněnský Masarykův okruh patří ke stabilním článkům kalendáře mistrovství světa silničních motocyklů s jedinou přestávkou od roku 1987. Historie okruhových závodů motocyklů na brněnském závodišti je však mnohem starší.


Po vzoru Nürburgringu

Masarykův okruh v Brně vznikl v roce 1930 původně jako přírodní závodní trať. Okruh měřil něco přes 29 km a jeho součástí byly běžně užívané silnice na trase Bosonohy - Nový Lískovec - Pisárky - Kohoutovice - Žebětín - Ostrovačice - Veselka - Bosonohy.

Cena okruhu se vyšplhala na 6 miliónů československých korun a vzorem byl německý Nürburgring. A to přesto, že iniciátorkou myšlenky vzniku brněnského okruhu byla Eliška Junková, legendární česká automobilová jezdkyně, kterou ale právě na Nürburgringu postihla osobní tragédie. Smrtelně tam havaroval její manžel Čeněk Junek.

Poprvé otevřen byl závodní okruh již v roce 1930 a svůj název dostal po tehdejším československém prezidentovi Masarykovi, který stavbu finančně podpořil a požádal, aby okruh nesl jeho jméno.

První závod na silničním okruhu u Brna se konal 28. 9. 1930, a zahájil tak slavnou éru automobilových závodů na Masarykově okruhu v letech 1930–1937.

Farinova smutná zatáčka

Důležitým rokem pro Masarykův byl rok 1949. Automobilová velká cena z tohoto roku se jela na nové trati, zkrácené na 17,8 km. Cestu do hlediště si našlo neuvěřitelných 400 000 diváků. Největším lákadlem byl pozdější první mistr světa formule 1 Giuseppe Farina.

Právě ale těžká nehoda Itala Fariny na Maserati, která si vyžádala dvě oběti z řad diváků a desítku raněných, zcela zastínila vítězství britského závodníka Petera Whiteheada.

Smutnou Velkou cenu Československa z roku 1949 připomíná dodnes na starém Masarykově okruhu Farinova zatáčka.

Jednalo se o poslední závod této kategorie v Brně, do nově vzniklého ročníku Formule 1 Masarykův okruh zařazen nebyl. Organizátoři proto upřeli svůj zájem směrem k motocyklům.

Zkrácení trati

Po zkrácení tratě o úsek u Žebětína na 13,9 km v roce 1964 se Masarykův okruh konečně mohl stát součástí mistrovství světa silničních motocyklů. Poprvé nejvýznamnější motocyklové mistrovství zavítalo do Brna o rok později a okruh se v seriálu udržel až do roku 1982.

Tehdy ale došlo k dalšímu zkrácení tratě a s pouhými 10,9 kilometry už okruh bezpečnostním požadavkům zásadně nevyhovoval. Následovala nucená pětiletá odmlka.

V roce 1987 se ale mistrovství světa do Brna vrátilo. Ale již na nově vybudovaný a 5,4 km dlouhý autodrom v oblasti Kývalky, situovaný uvnitř původního okruhu.