Atentát na amerického prezidenta Williama McKinleyho

Jméno Leon F. Czolgosz neznal po dlouhou dobu v USA nikdo. Do povědomí amerických občanů Czolgosz vešel až nešťastného 6. září roku 1901. Tehdy z bezprostřední blízkosti dvě kulky jeho revolveru zasáhly hruď 25. amerického prezidenta Williama McKinleyho.

Inspirací k hrůznému činu byl Czolgoszovi italský aktivista Gaetano Bresci, který 29. července roku 1900 provedl atentát na krále Umberta I.

Czolgosz sám byl také velkým přívržencem a fanouškem Emmy Goldman. Americká anarchistka litevského původu nekompromisně prosazovala právo každého jedince na sebeurčení, a to i za cenu násilí. Czolgoszovi její přednášky učarovaly.

Rozhodl se proto k vlastnímu sebeurčení. Tím se mělo stát zabití amerického republikánského prezidenta Williama McKinleyho.

K tragickému incidentu došlo během Panamerické výstavy v Buffalu. Atentátníkovi se během McKinleyho slavností řeči v Temple of Music podařilo dostat do prezidentovy bezprostřední blízkosti. Revolver ukryl v kostkovaném kapesníku a s nepřítomným pohledem se zařadil mezi ty, kteří si s prezidentem chtěli potřást pravicí.

Pak už jen čekal a krůček po krůčku se prezidentovi přibližoval. Když na něj přišla řada, halu rozezněly dva po sobě jdoucí výstřely.

McKinleyho chránila ochranka čítající na padesát strážců, přesto výstřelům zabránit nedokázala. Prezidenta zasáhly obě kulky. Bodyguardi útočníka po výstřelech okamžitě srazili k zemi a začali téměř s lynčováním.

V tu chvíli však násilí uťala památná věta. „Go easy with him, guys, (volně přeloženo: zacházejte s ním dobře, chlapci) “ pronesl tichým hlasem McKinley a propadl se do bezvědomí.

Postřelený prezident následkům Czolgoszova atentátu podlehl o osm dní později. Nejprve se ošetřujícím lékařům zdálo, že McKinley je už z nejhoršího venku. Prezidenta proto propustili do domácího léčení. Bohužel ale přišel opožděný pooperační šok a další komplikace, které život 25. prezidenta v ranních hodinách 14. září 1901 ukončily.

Na počest prezidenta Williama McKinleyho nese nejvyšší hora USA jeho jméno.

Na atentátníka Czolgosze čekal osud smutnější. Po krátkém procesu byl odsouzen k trestu smrti na elektrickém křesle. Spravedlnosti bylo učiněno zadost 29. října 1901.

„Ano, zabil jsem prezidenta, byl to nepřítel dobrých lidí – dobrých, pracujících lidí. Můj zločin mě proto nemrzí,“ nechal se na elektrickém křesle slyšet spokojený Czolgosz.

Během pohřbu byla do Czolgoszovy rakve nalita kyselina sírová, která atentátníkovo tělo během čtyřiadvaceti hodin zcela rozložila. Czolgoszovy osobní věci, oblečení i korespondence byly následně polity benzínem a spáleny.

Nikdo v USA si Leona F. Czolgosze nechtěl pamatovat, nic ho nemělo připomínat. Nic krom smutných vzpomínek na 6. září 1901, den, kdy spáchal atentát na prezidenta.