Článek
Skauting si se svými pravidly a ideály cestu k mladým našel také díky literatuře. Největší zásluhy na jeho propagaci měl legendární spisovatel Jaroslav Foglar.
„Přátelství je to nejcennější, co člověk může v životě získat. Na skautu se takto bohatne pořád,“ pronesl na adresu junáctví Foglar.
Pro autora Rychlých šípů, knižního seriálu o Hoších od Bobří řeky nebo trilogie Záhada hlavolamu, Tajemství Velkého Vonta a Stínadla se bouří byl skauting srdeční záležitostí. Pod přezdívkou Jestřáb vedl Foglar po celý život junácký oddíl Pražskou dvojku.
Inspirace Baden-Powellem
Za zakladatele skautingu v českých zemích je považován Antonín Benjamin Svojsík, kterému byl vzorem vojenský generál Robert Baden-Powell. Tento Angličan skauting v roce 1906 na Britských ostrovech založil a vytyčil směr, kterým se bude ubírat.
„Posláním skautingu je podporovat rozvoj osobnosti u dětí a mladistvých. Cílem pak připravenost jedince plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě, celé lidské společenství nevyjímaje,“ shrnul základní myšlenky Baden-Powell.
Významný vliv na Svojsíka měl i americký přírodovědec, malíř a spisovatel E. T. Seton, zakladatel woodcraftingu, obdoby skautingu v USA.
Svojsík se se skautingem seznámil v roce 1910, naprosto mu propadl a už o rok později se o prázdninách vydal do Anglie, místa jeho vzniku. Vrátil se nadšený a ne sám. Z Anglie si jako pomocníka přivezl Baden-Powellovu knihu Scouting for boys.
Na táboře s Jiřím Wolkerem
Záhy si ale uvědomil, že není možné přesně přenést anglický skauting do českých poměrů. Knihu Scouting for boys proto nikdy v češtině nevydal, skauting ale v Čechách založil. Od toho anglického se český skauting lišil v několika aspektech. Vlivem amerického woodcraftu kladl větší důraz na pobyt v přírodě a na národní cítění. Naopak menší důraz byl kladen na duchovní a náboženské základy.
Historie českého skautingu se začala psát v létě roku 1911, kdy Svojsík založil první skautský oddíl. O rok později pak vydal knihu Základy junáctví, do které přispěly i významné osobnosti té doby jako Jirásek, Masaryk, Rais nebo Guth-Jarkovský. Obálku pak knížce nakreslil Mikoláš Aleš.
Ve stejném roce 1912 Svojsík uspořádal u hradu Lipnice první skautský tábor. Měl 13 účastníků, mezi kterými nechyběl ani pozdější básník a člen Devětsilu Jiří Wolker.
Wolker pak jezdil i na další ročníky tábora a svým pobytům zde později věnoval útlou knížečku Skautský deník.
Jednou skautem, napořád skautem
Skauting se stával stále více populárním, čemuž napomohlo i vydávání časopisu Junák od roku 1915. Jeho šéfredaktorem byl samozřejmě opět Svojsík. V té době už také plně fungoval první oficiální skautský spolek Junák- český skaut.
Později vznikaly nové skautské organizace, které se ale vlivem hrozby fašismu sjednotily. Stalo se tak v roce 1938 kdy vznikl Junák – svaz skautů a skautek RČS.
V témže roce ale český skauting o svého zakladatele přišel. Antonín Benjamin Svojsík v srpnu roku 1938 po návratu z Ruska měl zdravotní komplikace doprovázené vysokými horečkami a zemřel na zápal plic.
Zajímavosti 5. září
Svátek: Boris
Významné události:
1723 Karel VI. byl slavnostně korunován českým králem
1972 proběhl tzv. Mnichovský masakr, při krvavém incidentu na letních olympijských hrách konaných v Mnichově bylo palestinskou teroristickou skupinou Černé září uneseno jedenáct izraelských sportovců, všichni byli následně zastřeleni
1980 ve švýcarském Bernu byl po deseti letech intenzivních stavebních prací otevřen Gotthardský tunel, s délkou 16 918 metrů v té době nejdelší silniční tunel světa
Významná narození:
1946 Freddie Mercury (britský zpěvák, frontman skupiny Queen)
1985 Jan Mazoch (český reprezentant ve skoku na lyžích)
Svojsík zůstal věrný svému životnímu mottu. To znělo: “Jednou skaut, napořád skaut.“