Nečekaný, ale o to ničivější. Takový byl výbuch neapolské sopky Vesuv ze dne 24. srpna roku 79. Probuzená sopka vyvrhla do výšky 32 kilometrů obrovské množství žhavé horniny a v určitý moment rozpálila ovzduší na 500 stupňů Celsia. O život přišlo na 25 tisíc lidí.

Hněv a pomsta bohů, tak si obyvatelé starověkého Říma tragickou událost zdůvodnili.

Herculaneum, Pompeje, Stabiae

Smrt přišla rychle, lidé umírali především na teplotní šok. Zkáze dokázala uniknout jen hrstka vyvolených. Mezi skupinou šťastlivců byl i Gaius Plinius mladší, který následně celou tragédii autenticky popsal.

„Během pár hodin za bílého dne nastala černočerná tma a na zem se začal snášet sopečný popílek,“ vzpomínal na hrůzné chvíle ve svých dopisech historiku Tacitovi Plinius mladší.

Jeho strýc, známý antický intelektuál, hrdinný vojevůdce a filozof Gaius Plinius starší, už takové štěstí neměl. Zemřel při pokusu evakuovat alespoň část pompejských obyvatel svojí lodní flotilou.

Vesuv chrlil zkázu po dobu tří dnů a úplně zničena byla města Herculaneum, Pompeje a Stabiae.

Ruiny amfiteátru v Pompejích

Ruiny amfiteátru v Pompejích

FOTO: fotobanka Profimedia

Poslední chvíle života

Pompeje, dnes jedna z nejnavštěvovanějších italských památek, zmizely pod šestimetrovým nánosem popela a suti na dlouhých 1520 let. Objeveny byly až v roce 1559. Výkopové práce na Pompejích začaly ještě o 147 let později a nalezené, dokonale zakonzervované památky se okamžitě staly archeologickou senzací.

Nejemotivnějším symbolem celé vesuvské zkázy se staly sádrové odlitky těl obyvatel v posledních chvílích života.

Symbol pompejské zkázy- sádrové odlitky těl místních obyvatel v posledních chvílích života

Symbol pompejské zkázy - sádrové odlitky těl místních obyvatel v posledních chvílích života

FOTO: fotobanka Profimedia

Stále nebezpečný Vesuv je pod pečlivým dohledem vědců od 19. století. V roce 1842 byla na úpatí Vesuvu zřízena první vulkanologická stanice a dodnes je na sopce rozmístěna celá síť vědeckých přístrojů. Ty mají za úkol neustále sledovat sebemenší otřesy půdy, teplotu i chemické složení výparů.

Z vesmíru vulkán střeží satelity, jež kontrolují jeho tvar (před výbuchem se obvykle mění sklon svahů) a za pomoci infračervených kamer i změny jeho teploty.

Od nešťastného roku 79 bylo zaznamenáno kolem třicítky dalších erupcí. Zatím naposledy se Vesuv ze sopečného limbu probudil 18. března 1944. Tehdy chrlil lávu a žhavý popel celých 11 dní a jednalo se o nejsilnější erupci od roku 79.

Sopka Vesuv nad Neapolí

Sopka Vesuv nad Neapolí, místní obyvatelé musí být stále ve střehu.

FOTO: fotobanka Profimedia

Výbuch usmrtil 26 lidí a dalších 12 tisíc stál střechu nad hlavou.

Ačkoli Vesuv momentálně spí, vědci jej bedlivě sledují a opakování exploze nevylučují. Několik miliónů obyvatel Neapole a přilehlých měst tak musí být stále ve střehu. Větším, než byli jejich prapředci v roce 79.