Před 21 lety vylétla poslední „kachna“

„Půjde o vůz, který bude schopen přepravit čtyři urostlé venkovany v kloboucích a pytel brambor přes zorané pole, aniž by se při tom rozbilo jediné vejce v ošatce,“ tak údajně charakterizoval model 2CV před zahájením výroby viceprezident Citroënu Pierre-Joules Boulanger.

Je však pravděpodobné, že šlo pouze o úsměvný mýtus. Co ale jisté je, že v roce 1936 zahájili práci na 2CV konstruktér André Lefebre a designér Flaminio Bertoni. Projekt dostal pracovní název Tres Petite Voiture, Velmi malé auto, a jeho výsledkem byla o pár měsíců později právě „kachnička.“

Je však pravděpodobné, že šlo pouze o úsměvný mýtus. Co ale jisté je, že v roce 1936 zahájili práci na 2CV konstruktér André Lefebre a designér Flaminio Bertoni. Projekt dostal pracovní název Tres Petite Voiture, Velmi malé auto, a jeho výsledkem byla o pár měsíců později právě „kachnička.“

Citroënu 2CV se kachna nepřezdívalo náhodou. Na vině bylo měkké odpružení kol, které zapříčiňovalo kolíbací pohyb tak typický pro tento vůz.

Populární automobil si vysloužil i jiný přívlastek. Vůz, který motorizoval Francii, i tak se 2CV říkalo. Bez přerušení se vyráběl dlouhých 42 let. Poslední exemplář kachničky sjel z montážních linek tovární haly Citroënu v portugalském městě Manguealde 27. července 1990.

Kachna se proslavila také na filmovém plátně. V bondovce Jen pro tvé oči (Přísně tajné) z roku 1981 se v ní proháněla bond-girl Melinda Havelock a vidět byl 2CV i v populární sérii o četníkovi ze Saint Tropez, kde titulní roli ztvárnil Louis de Funes.

První prototyp kachny vznikl už v roce 1937. Bohužel, zůstalo jen u prototypu, ke slovu se totiž dostala druhá světová válka, která vývoj konstrukce 2CV zastavila. Rozpracovaná auta byla poschovávána po celé Francii a práce na jejich dokončení byly znovu zahájeny až v roce 1946.

V celé své kráse a nevšednosti se kachna poprvé představila začátkem října roku 1948 na prestižním autosalonu v Paříži.

Přestože se s úsměvem tradovalo, že kachna tvoří jen čtyři kola pod parapletem (díky specifické látkové střeše) a zrychlení z nuly na sto zvládne za pouhý jeden den, zůstala populární i v 70. a 80. letech.

Nízká cena, rozumné provozní náklady a především unikátní retro design, to vše byly aspekty, proč se kachnička vyráběla až do roku 1990.

O 12 let později, v roce 2002, se Citroën pokusil obnovit slávu kachničky modelem 2C3. Srdce věrných fanoušků a vyznavačů houpavé jízdy však navždy bude patřit originálu.