S blížícím se koncem druhé světové války se stále častěji objevovala myšlenka požadující rychlou náhradu za Společnost národů, mírový orgán, který během druhé světové války naprosto selhal. Z myšlenky se stala nutnost, novým „držitelem míru“ se měla stát OSN.

Nezbytnost vzniku OSN

OSN se vyvinula z koalice demokratických států, které bojovaly za druhé světové války proti fašistickým mocnostem. Dne 1. ledna 1942 byla těmito státy podepsána Deklarace Spojených národů, ve které se 26 států zavázalo společně bojovat proti fašismu až do konečného vítězství. Následně pak, až fašismus padne, také zajistit světový mír.

Valné shromáždění při svém setkání v New Yorku. Ilustrační foto

Valné shromáždění při svém setkání v New Yorku.

FOTO: fotobanka Profimedia

K odvážnému prohlášení se postupně přidalo dalších jedenadvacet států (Českou republiku nevyjímaje) a toto společenství si dalo i nové jméno, Organizace spojených národů.

Její ustavující dokument, Charta OSN, byl přijat v San Franciscu na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání dne 26. června 1945.

Podmínkou pro to, aby Charta vstoupila v platnost, bylo její přijetí ze strany Velké Británie, Francie, Sovětského svazu, Spojených států a Číny (v současnosti už stálých členů dozorčího orgánu OSN - Rady bezpečnosti. Mocnosti Chartu ale schválily a k původním zakládajícím státům se krátce po přijetí připojilo i Polsko.

Základním orgánem OSN je Valné shromáždění, výkonným orgánem Rada Bezpečnosti. Právě tomuto orgánu je přisuzována odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Přijímá zásadní rozhodnutí, která jsou pro členy organizace závazná.

Druhý orgán, Rada bezpečnosti, má dohromady patnáct členů. Dominantní postavení má pětice hlavních vítězných států druhé světové války a zbylých deset členů volí Valné shromáždění. Dalšími důležitými orgány OSN jsou Ekonomická a sociální rada, Sekretariát a Mezinárodní soudní dvůr.

Vznešené vize OSN

V současnosti patří mezi členy OSN většina států světa. Tyto státy jsou si rovny a mají závazky urovnávat své spory pokojnými prostředky, vyvarovat se hrozby silou i použití síly vůbec. Také jsou zavázáni poskytnout OSN veškerou pomoc při jejích akcích k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti.

Úkolem OSN je také zajišťovat, aby i nečlenské státy jednaly podle těchto zásad. Na druhou stranu však OSN není oprávněna zasahovat do vnitřních záležitostí jak členských tak i nečlenských států.

Uchazečem o členství v organizaci může být jakýkoli stát, který podporuje světový mír a je způsobilý a ochotný plnit závazky OSN, „držitele míru,“ který své poslání plní už 66 let.