Před 101 lety se Jan Kašpar přiblížil ptákům

Ing. Jan Kašpar je dodnes považován za jednu z nejslavnějších postav našeho letectví. „Dědeček aeroplán“ žil v letech 1883-1927.

Kašparova láska k letectví byla už od dětství obrovská. Mladý Kašpar si proto své první zaměstnání našel v německé firmě, která vyráběla různé součásti pro vzducholodě. Jan Kašpar by si samozřejmě rád vzducholoď rovnou koupil, to ale bohužel nebylo možné. A tak jen dále o létání snil, prozatím.

Sny o mohutných kolosech vzducholodí brzy vystřídala vášeň ještě silnější. Kašparův zájem se začal stáčet k letadlům. A netrvalo dlouho a v Janu Kašparovi dozrál smělý plán, postavit si letadlo vlastní. Jako absolvent strojního inženýrství na Českém vysokém učení technickém k tomu měl veškeré předpoklady. A když se k nim ještě přidala jeho vášeň a odhodlanost stát se prvním českým leteckým konstruktérem, mozaika byla kompletní.

Letadlo vlastní výroby mohlo začít vznikat. Konstrukce letounu nebyla nijak jednoduchá a neobešla se bez překážek. Ty pramenily především ze stále velké hmotnosti letadla a nízké výkonnosti motoru. Potíže se pro Kašpara nakonec ukázaly jako neřešitelné a tak se rozhodl navzdory své konstruktérské ctižádosti zakoupit hotový letoun.

Učinil tak v pařížské „Mekce letectví,“ v továrně Louise Blériota, francouzského aviatika. Blériot již v roce 1909 přeletěl Kanál La Manche a byl Kašparovým velkým vzorem.

První zprávy o Kašparových leteckých pokusech se objevují v roce 1910. Dne 16. června tohoto roku složil pilotní zkoušku a o tři dny později, 19. června, uskutečnil svůj první veřejný vzlet v Pardubicích.

Vznesl se nad louku na kraji Pardubic a vystoupal až do neuvěřitelné výšky 25 metrů. Vzduchem uletěl vzdálenost asi dva kilometry.“Jest to první Čech, který letěl nad českou půdou,“ psaly na Kašpara chvalozpěvy tehdejší noviny.

Stroj vypadal na pohled velmi křehce. Měl dřevěnou konstrukci potaženou tenoučkým plátnem a výrobní číslo 76. Byl to jednoplošník s jedním sedadlem a jedním motorem. Dokázal ale letět až stokilometrovou rychlostí v hodině.

Od svého prvního slavného a úspěšného pardubického vzletu Jan Kašpar pečlivě a usilovně trénoval. Začal se totiž připravovat na let dálkový - z Pardubic do Prahy. A o necelý rok později ho úspěšně uskutečnil.

Svůj slavný „Blériot“ daroval Kašpar roku 1913 tehdejšímu Technickému muzeu království českého, dnešnímu Národnímu technickému muzeu. Letoun zde zůstává dodnes a slouží jako jeden z nejvýznamnějších exponátů dějin českého letectví a především jako krásná připomínka odvahy Jana Kašpara.