Ke Karlštejnu se váže řada legend. Jedna pověst praví, že když zemřel zakladatel Karlštejna, český král a římský císař Karel IV., tak se zvony v kostele Panny Marie na jeho hradu samy od sebe rozezvonily a na celé širé okolí teskně naříkaly – „Karla není, Karla není“.

Nejznámější český panovník založil hrad Karlštejn 10. června 1348 a dříve se mu také říkalo Karlův Týn. Hrad byl založen především jako místo pro uložení královských pokladů a korunovačních klenotů.

Dnes Karlštejn patří k nejznámějším a turisty nejnavštěvovanějším památkám v České republice. V Čechách snad není nikdo, kdo by tento obrovský gotický hrad nenavštívil. A když zrovna neměl možnost návštěvy osobní, filmové plátno skýtalo možnost tento kulturní rest napravit.

Karlštejn na stříbrném plátně

V muzikálu Noc na Karlštejně si hrad pod režijním vedením Zdeňka Podskalského „zahrál“ jednu z hlavních rolí. Stalo se tak po boku takových herců a zpěváků, jakými byli Waldemar Matuška, Vlastimil Brodský, Karel Höger, Miloš Kopecký či Jana Brejchová a Daniela Kolářová.

Svoji poslední roli si tu zahrál Jaroslav Marvan.

V Podskalského filmovém zpracování se můžeme hradem za doprovodu písní Karla Svobody projít a seznámit s jeho interiérem. Například slavná scéna z Kaple sv. Kříže upozorňuje na unikátní nástěnnou výzdobu Mistra Theodorika a na majestátní rozlehlost kaple, která je největší na světě.

Karlštejn

Výzdoba na stěnách kaple sv. Kříže na Karlštejně

FOTO: fotobanka Profimedia

Jedinečná je také hradní studna.

Na Karlštejn smělo i něžné pohlaví

Další zajímavostí je, že už divadelní předloha Noci na Karlštejně od Jaroslava Vrchlického z roku 1884 se pravidelně hrála ne letní scéně pod širým nebem karlštejnského nádvoří. A i tehdy zde hráli vynikající herci z Národního divadla.

Ovšem, co se divadelní i filmové zápletky týká, tak ta je mylná a na pravdě se nezakládá. Tvrzení, že na Karlštejn nemohly ženy, se sice traduje dodnes, ale pravda to není.

Ženy měly na hrad nejen volný vstup, ale také volný pohyb uvnitř. Jediným místem, kam nesměly, bylo jedno patro Velké věže. To obývali obránci cenného královského pokladu a tyto „němé“ strážce něžné pohlaví opravdu rušit nesmělo.