Stavovské divadlo, původně známé jako Nosticovo hraběcí divadlo, bylo vybudováno mezi lety 1781 – 1783 z velkorysých peněz hraběte F. A. Nostice Rienecka. Podobu mu dal architekt A. Hoffenecker a situoval ho na pražský Ovocný trh.

V roce 1797 divadlo přešlo do majetku českých stavů a tím se změnil i jeho název na Stavovské divadlo.

V letech 1785– 1862 se ve Stavovském hrála česká představení pro českého diváka, bohužel ale pouze v omezeném čase. Odpoledne, v neděli a o svátcích, jinak se hrálo německy. Od roku 1862, kdy bylo otevřeno Prozatímní divadlo, až do roku 1920 bylo Stavovské divadlo dokonce výhradně německé. Do českých rukou se dostalo právě až v roce 1920. Tehdy se také stalo jednou ze scén Národního divadla.

Po druhé světové válce pak bylo chvilkově přejmenováno na Tylovo divadlo.

Premiéra Don Giovanniho

Historii Stavovské divadlo zažilo krušnou, ale také bohatou na zářné a slavné okamžiky. K těm nejpozoruhodnějším patří zejména světová premiéra Mozartovy opery Don Giovanni, která se ve Stavovském divadle uskutečnila v roce 1787.

Mozart tuto jedinečnou operu složil právě pro Prahu a její občany poté, co byl dojat nanejvýš srdečným a velkolepým přijetím Figarovy svatby. Opery, která v hrdé Vídni neuspěla.

Operu si Mozart ve Stavovském divadle také sám oddirigoval a díky ní se divadlo přes noc proslavilo téměř po celém světě. V dnešní době je také už jediným existujícím divadlem, ve kterém W. A. Mozart působil. Mozartovy opery tu tak stále mají pevné místo v repertoáru a in memoriam vzdávají čest svému velkému skladateli.

Natáčení Amádea

A Mozart zůstává pevně spjat se Stavovským divadlem dodnes, a to nejen díky svým operám. Snad až symbolicky působí, že si režisér Miloš Forman vybral pro natáčení svého oscarového velkofilmu Amadeus prkna právě tohoto divadlo.

Miloš Forman natáčel ve Stavovském divadle svého Amádea, snímek oceněný 8 Oscary

Miloš Forman natáčel ve Stavovském divadle svého Amádea, snímek oceněný osmi Oscary

FOTO: fotobanka Profimedia

Forman se svým filmem také postaral o jakési zdokumentování interiéru divadla před rozsáhlou rekonstrukcí, která proběhla v osmdesátých a devadesátých letech 20. století. K zásadní změně došlo zejména ve volbě barev interiéru. Původně bílo - zlato – červenou kombinaci nahradila současná bílo - zlato - modrá.

Stavovské divadlo je i místem, kde poprvé zazněla česká národní hymna. Stalo se tak 21. prosince 1834 v divadelní hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Hudbu složil František Škroup, prvním interpretem byl Karel Strakatý a prvními nadšenými posluchači bylo publikum Stavovského divadla.