Guglielmo Marconi se narodil 25. dubna 1874 v Bologni a už od mala patřil mezi dítka, která záhy prokázala talent v oboru, který je později proslavil. Malému Guglielmovi učarovala fyzika, konkrétně pokusy Heinricha Hertze při zkoumání existence elektromagnetických vln. Právě ty se staly hnacím motorem při zkoumání bezdrátového přenosu informací.

Už v roce 1895 se čerstvě jednadvacetiletému Marconimu podařilo vyrobit fungující přístroj. Rok nato ho předvedl v Anglii a získal na tento vynález patent, na rozdíl od neprůbojného konkurenta Nikoly Tesly. Brzy na to si Marconi založil firmu a v roce 1898 se vysílaly první "marconigramy".

Jeden z prvních Marconiho prototypů

Jeden z prvních Marconiho prototypů

FOTO: fotobanka Profimedia

Následující rok už dokázal bezdrátově vysílat zprávy přes Lamanšský průliv do Francie a roku 1901 se mu podařilo překonat i Atlantský oceán, vyslal zprávu z Anglie do Newfoundlandu.

Srážka lodí Republic a Florida

Význam nového vynálezu se plně a za velmi dramatických okolností projevil v roce 1909. Na konci ledna tohoto roku došlo ke srážce lodí Republic a Florida. Republic se potopila, její statečný radiotelegrafista Jack Binns ale ještě stihl přivolat pomoc. Šest pasažérů utonulo, dvěma tisícům cestujících ale nová Marconiho technika zachránila život.

Obrovský úspěch neušel bedlivému zraku Nobelovy nadace a v roce 1909 byla Marconimu, společně s Karlem Ferdinandem Braunem, udělena Nobelova cena za přínos v oblasti fyziky.

Marconi o vlásek uniká smrti

16. dubna 1912 měl Marconi přednášet v New Yorku, pozvala ho Electrical Society of America. Společnost White Star Line, zajištující dopravu všech účastníků, chtěla váženého zákazníka odměnit. Poslala mu palubní lístek na svoji nejnovější loď -Titanic.

Marconi pozvání přijal a měl vycestovat 10. dubna. Nakonec ale odcestoval o dva dny dříve lodí Luisitania, protože stenografka na tomto parníku mu nabídla pomoc s vyřizováním haldy dopisů. Přátelská nabídka výpomoci tak možná zachránila Marconimu život.

Tragické plavby Titanicu se Marconi nezúčastnil.

FOTO: fotobanka Profimedia

Vrcholem Marconiho úspěchů bylo otevření vatikánského vysílače 12. února 1931.

Rádio Vatikán zprostředkovávala slova papeže Pia XI. do celého světa. V roce 1936 byl Marconi za své vynálezy jmenován dokonce členem Papežské akademie věd. Bohužel, na jediný rok.

20. července 1937 Guglielmo Marconi zemřel na infarkt. Na jeho počest se týž den odmlčely na dvě minuty všechny vysílače světa. Narušitel Marconi tak byl odměněn tím, o co svět připravil - tichem v éteru.