Anatolij Karpov se narodil 23. května 1951 ve městě Zlatoust v Čeljabinské oblasti, severovýchodně od Kazachastánu. Šachy se začal učit už ve čtyřech letech, jeho kariéra nabírala na rychlosti. Už v jedenácti se stal Master kandidátem a o rok později byl přijat na prestižní šachovou školu Michaila Botvinnika. Sám Botvinnik o Karpovovi řekl: „Chlapec nic o šachu neví. V této profesi v budoucnu pro něj není místo.“

Karpov uznal, že jeho znalosti šachu byly mizivé. O teorii se nezajímal, pouze hrál - a hrál dobře. Sám Botvinnik se mu ale snažil pomáhat, dával mu domácí úkoly, musel číst knihy o šachu a pilně cvičit. Karpov si vzal rady k srdci a brzy, v patnácti letech se stal nejmladším držitelem titulu národního mistra v šachu. Vyrovnal tak rekord Borise Spasského z roku 1952.

Prvního mezinárodního turnaje se Karpov účastnil roku 1967 v Třinci, to žádný titul ještě nezískal. Na mistrovství Evropy juniorů v Groningenu už vyhrál svůj první mezinárodní titul. Po ukončení střední školy, kde obdržel zlatou medaili za vynikající akademické kvality, nastoupil Karpov na Moskevskou státní univerzitu, kde studoval matematiku. Později přešel na Leningradskou státní univerzitu, kde absolvoval v oboru ekonomie. Důvodem jeho přestupu měl být údajně trenér Semjon Furman, který v Leningradu žil.

Mistr světa v šachu za rok 1981 Anatolij Karpov

FOTO: fotobanka Profimedia

Karpov v plném soustředění

FOTO: fotobanka Profimedia

Karpov rozdávající autogramy

FOTO: fotobanka Profimedia

Roku 1969 se Karpov účastnil Juniorského šachového světového šampionátu, kde se stal prvním hráčem, který se dostal do finále bez jediné porážky. To se naposledy povedlo roku 1955 Spasskému. Roku 1970 se na mezinárodním turnaji v Caracasu ve Venezuele dělil o čtvrté místo a získal titul velmistr. Konečně roku 1975, v jeho čtyřiadvaceti letech, se Karpov stal mistrem světa poté, co Bobby Fischer odmítl obhajovat titul.

S takovouto výhrou se ale Karpov nemohl smířit, chtěl za každou cenu dokázat, že titul si zaslouží a začal objíždět všechny různé turnaje. Hrál velmi působivě a za tu dobu posbíral tolik titulů, že za to období vytvořil rekord v počtu vítězství. Na to Anatolij Karpov reagoval se slovy: „Chcete-li být mistrem, vyžaduje to víc než být jen silným hráčem. Musíte být silnou osobností.“

Karpov se svými cenami

FOTO: fotobanka Profimedia

Dva největší rivalové v šachu, Anatolij Karpov (vpravo) a Garry Kasparov

FOTO: fotobanka Profimedia

Titul mistra světa si Karpov udržel až do osudného roku 1985, kdy změřil své síly s Garrym Kasparovem, největším rivalem. Titul mistra světa posbíral Karpov v letech 1975 až 1984, v letech 1993 až 1999 mu byl udělen titul mistr FIDE, zkráceně FM, což je šachový titul udělovaný Mezinárodní šachovou federací od roku 1978. Toto ocenění je nižší než titul mistra světa nebo mezinárodního velmistra, ale vyšší než kandidát mistra.

Anatolij Karpov, ruský velmistr v šachu na kongresu šachové federace 2010

FOTO: fotobanka Profimedia

Anatolij Karpov stále hraje, především v exhibicích, se svým rivalem Kasparovem se setkává nejen na bojišti. Na podzim roku 2009 předvedli Karpov s Kasparovem duel k příležitosti pětadvacátého výročí vypuknutí bitvy ve Valencii, kde se poprvé střetli, a započala tak šachová válka.