Vojtěch Náprstek se narodil 17. dubna 1826 v Praze jako Adalbert Fingerhut. Jako zapálený vlastenec později přijal počeštěnou formu svého jména. Vojta, jak si často nechával říkat, pocházel z typické pražské středostavovské rodiny. Otec byl majitelem prosperujícího pivovaru a lihovaru v domě U Halánků, kde později vzniklo Náprstkovo muzeum. I matka měla podnikatelského ducha, proto otci vypomáhala a k pivovaru měli ještě hostinec, kde čepovali vlastní pivo.

Mladý Náprstek vystudoval klasické gymnázium, matka z něj ale chtěla mít právníka, a tak musel nastoupit na univerzitu ve Vídni, studia ale nedokončil. Vojta i jeho bratr Ferdinand byli silní nacionalisté, roku 1848 se zúčastnili povstání v Praze i ve Vídni, začala je však sledovat policie, a tak byl Vojtěch donucen opustit zemi a emigrovat do Spojených států amerických. Jeho stesk po vlasti zřejmě ztlumilo nadšení z cizích kultur a orientalistiky, které projevoval již na gymnáziu.

Počátky v USA

V USA si vybral město Milwaukee ve státě Wisconsin, kde žil celých deset let. Věnoval se popularizaci českého jazyka, je považován za průkopníka české žurnalistiky v Americe. Začal vydávat svobodomyslné noviny Milwaukee Flügblatter. I když byly psány v německém jazyce, četli je převážně Češi. Povzbudil české Američany k vydávání vlastních českých novin. Netrvalo dlouho a Vojtěch Náprstek získal americké občanství.

Ve státech se věnoval kromě novinařiny také truhlařině, farmaření, ale také knihkupectví a politice. Založil vlastní obchůdek s knihami, který se také stal významným střediskem a základnou pro přistěhovalce z českých zemí. Zúčastnil se také vládní expedice, jež zkoumala indiánské kmeny ve státě Dakota. Právě od nich přivezl první exponáty do Prahy, když se roku 1858 vracel domů.

Vojtěch Náprstek, český cestovatel, vlastenec a mecenáš.

FOTO: Jindřich Eckert

Náprstkovo muzeum chystá od 5. května novou výstavu Egyptské mumie. Mezi největšími lákadly je mumie mladé ženy.

FOTO: Národní muzeum

Starší bratr Vojty Ferdinand Pravoslav Náprstek, jeden ze zakladatelů Sokola, vedl rodinný obchod U Halánků. Když se ale Vojtěch vrátil ze svých cest, bratr neváhal a pomohl mu přetvořit z rodinného podniku vyhledávané centrum české inteligence. Scházely se zde přední české osobnosti tehdejšího kulturního a politického života. Vojtěch se po návratu především snažil seznámit české kolegy s americkou technikou, koncepcí, ale také kulturou, především jim vyprávěl o původních indiánských obyvatelích amerického kontinentu.

V domě U Halánků vystavil předměty dovezené z USA, tím položil základ dnešnímu Náprstkovu muzeu. Náprstek byl obhájcem progresivních myšlenek, zasazoval se o zdokonalování zařízení ve školství, zdravotní péče, ale také všeho pro zlepšení životních podmínek v Praze. Díky zkušenostem ze svých cest se také zasadil o zavedení nových moderních technologií jako plynové osvětlení, vaření, telefon apod.

Náprstkovo muzeum mimoevropské kultury

Vojta Náprstek se také ukázal jako výborný organizátor. Založil řadu nových institucí, stál u zrodu hned několika českých organizací. Zabýval se osvětou a také emancipací žen, když roku 1864 zorganizoval výstavu amerických šicích strojů, což byl do té doby v Čechách neznámý přístroj. Na výstavě také ukázal, jak se stroj používá, k čemu slouží, ženy si šicí stroj zamilovaly.

O rok později už financoval založení Amerického klubu českých žen, první setkání se konalo opět v domě U Halánků. Klub se zabýval tématy jako emancipace žen, ale také astronomie, lékařství, filozofie, literatura nebo historie. Mužům bylo umožněno přednášky poslouchat, a to ze vstupní haly, účastnit se nemohli. Za dvacet let fungování tohoto klubu bylo napočteno zaregistrovaných posluchaček přes 27 tisíc.

V letech 1873 až 1894 se Náprstek stal dokonce konšelem města Prahy a v letech 1881 až 1892 městským radním. Byl považován za českého konzula všech Čechů žijících v zahraničí, a právě i díky tomu se sbírky U Halánků pěkně rozrůstaly. Roku 1862 už rodný dům přejmenoval na České průmyslové muzeum, dnešní Náprstkovo muzeum.

Největšími a nejvýznamnějšími přispěvateli byli cestovatelé Emil Holub - Afrika, Josef Kořenský - východní a jihovýchodní Asie, Oceánie, Austrálie a Nový Zéland, Enrique Stanko Vráz - Jižní a Střední Amerika, zoolog Antonín Frič a jazykovědec Bedřich Hrozný - Turecko, Sýrie, Palestina a Egypt.

Původně založil muzeum za účelem předvést českým lidem praktické ukázky pokroku ve světě, časem však převládl větší důraz na cestovatelské sbírky zobrazující národy celého světa. Roku 1866, když už prostory rodinného pivovaru nestačily, dal Náprstek postavit novou budovu, která dodnes nese jméno svého zakladatele, Náprstkovo muzeum. Až po Vojtěchově smrti se muzeum stalo muzeem národopisným, orientovaným pouze na neevropské kultury.

Muzeum vzniklo v rodném domě Náprstkovy rodiny, v bývalém pivovaru U Halánků.

FOTO: fotobanka Profimedia

Náprstkovo muzeum má stálé tři expozice - Austrálie a Oceánie, Amerika, Nias - ostrov předků.

FOTO: Národní muzeum

Dnes má muzeum tři stále expozice - Amerika, kde jsou zastoupena indiánská etnika, Austrálie a Oceánie a Nias, tzv. Ostrov předků a mýtů nacházející se západně od ostrova Sumatry. Muzeum sčítá i soukromou Náprstkovu sbírku, kterou muzeu odkázal. Jedná se o 46 tisíc svazků z knihovny, několik set dalších dokumentů jako mapy, a také na 18 tisíc fotografií z jeho cest. Nyní je Náprstkovo muzeum nejdůležitější pobočkou Národního muzea.

I po smrti musí být unikátní

Mezi další aktivity Vojty Náprstka lze zařadit i založení Klubu českých turistů, u jehož zrodu stál roku 1888 po boku Viléma Kurzy, sokolského funkcionáře a tělovýchovného poradce. Stal se i jeho prvním předsedou. A právě díky růstu tohoto klubu a získávání finančních prostředků byla postavena Petřínská rozhledna a k ní vedoucí lanová dráha. Díky založení Klubu českých turistů se v českých zemích nejen rozšířila turistika jako taková, ale také alpinismus, byly budovány cesty, chaty i organizace výprav do celého světa.

Slavný český cestovatel a vlastenec Vojtěch Náprstek zemřel 2. září 1894, kde jinde, než doma v Praze. Jeho zájem o pokrok dal o sobě znát i po jeho smrti, kdy si jako jeden z prvních Čechů přál být zpopelněn. V českých zemích to v té době bylo ale zakázáno, Náprstkovy ostatky musely tedy být převezeny do sousedního Saska. Všechen svůj majetek odkázal muzeu.

Odkaz Vojty Náprstka žije dál, a to nejen v Náprstkově muzeu, ale také díky Medaili Vojtěcha Náprstka. Ta byla zavedena Akademií věd České republiky roku 2003. Čestná medaile Vojtěcha Náprstka je každoročně udělována publicistům a vědcům jako ocenění za dlouholetou a cíleně vedenou činnost v popularizaci vědeckých poznatků. V roce 2010 byla udělena Mgr. Vladimíru Kučerovi, redaktorovi a publicistovi, spoluautorovi, moderátorovi a dramaturgovi pořadu Historie.cs České televize, a Mgr. Vladimíru Kunzovi, režisérovi dokumentárních a populárně vědeckých filmů, spoluautorovi pořadu PORT aj.