Během druhé světové války se 14. března 1941 v německém městečku Emden, v Dolním Sasku, narodil chlapec jménem Wolfgang Peterson. Zde žil až do konce války, poté se přestěhovali s rodinou do Hamburku, kde navštěvoval Johanneumsovu školu, tu ukončil v roce 1960. Ihned po maturitě nastoupil do místního divadla jako asistent režiséra. K tomu si ještě přidal kurzy herectví, aby se dokázal lépe vcítit do kůže svých budoucích „loutek.“

V roce 1966 nastoupil na Filmovou a televizní akademii v Berlíně, kde o tři roky později zakončil studium oborem divadelní věda. Už tady zaujal svým postojem k filmům, když natočil Zabiju tě, Wolfe, který se v roce 1971 dostal i do televize. Tento snímek mu také otevřel cestu na televizní obrazovky, kde se podílel na populárním kriminálním seriálu Místo činu ze 70. let 20. století.

První nominace samotnou Akademií

V německém seriálu se setkal s hercem Jürgenem Prochnowem, kterého později obsadil do svého slavného filmu Ponorka do role kapitána. Wolfgangova kariéra nabírala rychlých obrátek. V roce 1973 natočil kriminální thriller Jeden z nás dvou. Film pojednávající o konfliktu mezi studentem a profesorem. Student je vyhozen z univerzity, o což se postaral profesor se špatnou minulostí. Student se chce pomstít, ale netuší, že mu brzy půjde o život. Snímek byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film.

Další z Petersonových filmových snah byl snímek Die Konsequenz z roku 1977. Adaptace autobiografického románu Alexandra Zieglera o neobyčejné lásce mezi starším mužem a chlapcem, film byl označen jako jedno z nejlepších gay dramat 70. let.

V 80. letech Wolfgang přešel k akčním snímkům, a když to vezmeme podle jeho narůstající kariéry, můžeme říct, že udělal dobře. Legendární klaustrofobická Ponorka z roku 1981 byla nominována na šest Oscarů včetně nejlepší režie a nejlepšího scénáře. V té době se jednalo o nejdražší a komerčně nejúspěšnější německý film.

Dvou a půl hodinový snímek o posádce ponorky Třetí říše vypráví o mladých mužích, kteří byli zlákáni nacistickou propagandou a zázračnou technikou, na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat o přežití. Ponorka Petersenovi otevřela dveře do Hollywoodu. Film představil německého herce Prochnowa a získal další nominace na cenu BAFTA a DGA Award.

Kultovní fantasy Nekonečný příběh byl už německo-americkou koprodukcí z roku 1984, ten už měl na kontě čtyři ceny. Příběh malého Bastiena, odvážného Atreje, létajícího draka štěstí Falca a říše Fantazie si získal dětského, ale i dospělého diváka. Snímek se natáčel v mnichovských ateliérech a nese s sebou celou řadu zajímavostí.

Video

Trailer k filmu Nekonečný příběh

Krom toho, že autor knižní předlohy byl nespokojený s výsledkem a nechtěl být ani v titulcích, se s filmem stala známá i titulní píseň od Limahla. A originál Aurynu, medailonku s hady, visí v rámečku v kanceláři Stevena Spielberga, i on si film zamiloval. Nekonečný příběh měl další dvě pokračování, s kterými ale Petersen neměl už nic společného.

Poseidon s Russelem u diváků neuspěl

Wolfgang Petersen měl otevřené dveře do světa filmu a mohl si natočit, co chtěl. Jeho snímky jsou dnes považovány za kultovní. Smrtící epidemie, Air Force One, Dokonalá bouře, Troja - velkofilmy a všechno skutečné filmové trháky, které zaujaly mnoho diváků. Petersen natáčel s Harrisonem Fordem, Georgem Clooneym, Markem Wahlbergem, Bradem Pittem, Dustinem Hoffmanem, už ani v jednom snímku nechyběly světově známé celebrity.

Zatím poslední snímek Poseidon, remake úspěšného katastrofického filmu Dobrodružství Poseidonu z roku 1972, už nebyl tak úspěšný. Nepomohl ani Kurt Russel v hlavní roli, ani jeho obětování se pro život dcery. Ale díky slavným jménům se film udržel celé léto na špici a stal se trhákem, peníze se vrátily, ale moc společnosti Warner Brothers nevydělal.