Historici se stále dohadují o přesném datu začátku tzv. studené války, projev Winstona Churchilla byl ale dozajista jeho předzvěstí: „Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona. Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie, všechna tato slavná města a populace tam žijící jsou součástí něčeho, co musím nazývat sovětskou sférou.“

Setkání Stalina, Trumana a Churchilla (zleva) v červenci 1945 v Postupimi v Německu.

Setkání Stalina, Trumana a Churchilla (zleva) v červenci 1945 v Potsdamu v Německu.

FOTO: fotobanka Profimedia

Označení železné opony je z divadelního prostředí, kde se jí rozumí ohnivzdorná stěna mezi hledištěm a scénou. Podle některých zdrojů byl tento pojem asociován už v roce 1920. Opona rozdělovala země pod nadvládou Sovětského svazu, kde panoval komunistický režim, kterého se ostatní země, především Velká Británie a Spojené státy americké, velmi bály. Pojem byl už několikrát použit, ale až s tzv. Fultonským projevem Churchilla, podle amerického města Fulton ve státě Missouri, kde britský premiér vystoupil, se stal populárním a začal se používat po celém světě.

Utváření hranic

O rozdělení Evropy už se dá mluvit na konci druhé světové války, kdy evropská města osvobodila sovětská a americká vojska. Přitom Sověti přicházeli od východu a Američani od západu. Tzv. demarkační čára oddělila oblasti, kam až mohou dojít američtí a sovětští vojáci, ta byla stanovena na konferenci Spojenců. Sovětský svaz si však přivlastňoval jimi osvobozená území.

Berlínská zeď v pozadí s Braniborskou bránou.

Berlínská zeď v pozadí s Braniborskou bránou.

FOTO: fotobanka Profimedia

Winston Churchill se ve svém projevu několikrát zmínil i o bývalé ČSR: „Policejní vlády jsou běžné téměř všude a prozatím nikde, s výjimkou Československa, neexistuje skutečná demokracie.“ To však netrvalo dlouho. Na počátku 50. let se už staly české západní hranice zcela neprostupné. V Německu se to projevilo ještě o pár let později, když byla postavena Berlínská zeď, která rozdělila město Berlín na dvě části.

Železná opona nebyla jen čára

V tehdejším Československu bylo vytvořeno hraniční pásmo, které zároveň představovalo železnou oponu, ale pro český národ to znamenalo oddělení od zbytku světa. Do hraničního pásma byl povolen vstup jen na speciální propustku, šířku mělo čtyři až deset kilometrů, což tvořilo 1,5 procenta území státu. Vesnice, které se nacházely v tomto pásmu, byly vysídleny a časem i zničeny, aby nemohly poskytovat úkryt případným uprchlíkům.

Bývalá hraniční opevnění se nalézají v různých koutech České republiky.

Bývalá hraniční opevnění se nalézají v různých koutech České republiky.

FOTO: fotobanka Profimedia

Hraniční pásmo bylo tvořeno třemi ploty, jeden z nich byl z ostatného drátu vysoký dva metry.

Hraniční pásmo bylo tvořeno třemi ploty, jeden z nich byl z ostnatného drátu vysoký dva metry.

FOTO: fotobanka Profimedia

Hraniční pásmo bylo tvořeno třemi ploty: první byl dva metry vysoký a byl postaven z ostnatého drátu, druhý byl dva a půl metru vysoký a byl nabit třemi až šesti tisíci volty, poslední plot sloužil jako zábrana proti zvěři z vnějšku, aby se nedostala k druhému plotu s vysokým napětím. Přitom pásmo samo o sobě netvořilo hranice, ty byly až několik kilometrů za ním, aby příslušná pohraniční stráž mohla včas chytit uprchlíky, než by se mohli dostat za příslušné hranice.

Následky železné opony

Winston Churchill při přebírání čestného titulu na fultonské Westminsterské koleji už tušil, co jejich dohoda s americkým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem a sovětským vůdcem Stalinem udělá s Evropou. Proto ještě Churchill současně navrhl spojenectví USA a Velké Británie, které zahrnovalo spolupráci ve vzduchu, na moři, po celé zeměkouli, ve vědě i v průmyslu, což bylo považováno za počátek Severoatlantické aliance.

Okupace Československa sovětskými tanky v srpnu roku 1968.
Okupace Československa sovětskými tanky v srpnu roku 1968.
Okupace Československa sovětskými tanky v srpnu roku 1968.
Okupace Československa sovětskými tanky v srpnu roku 1968.
Okupace Československa sovětskými tanky v srpnu roku 1968.

Okupace Československa sovětskými tanky v srpnu roku 1968.

FOTO: fotobanka Profimedia

V Československu se hranice na krátkou dobu otevřely v roce 1968 při invazi vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna. V následujících třech let emigrovalo na 74 tisíc uprchlíků. Už v roce 1970 byly hranice opět uzavřeny a to trvalo až do roku 1989. Hranice byly přísněji hlídány, krom systému tří plotů byla přidána signální linie reagující na pohyb, byl navýšen počet pozorovacích věží a zesíleny hraniční závory.

Osvobozující roky 1989 a 1990

Za konec studené války se považuje setkání sovětského vůdce Michaila Gorbačova s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. Gorbačov tehdy řekl: „Opouštíme jednu epochu, studenou válku, a vstupujeme do nové epochy.“ Oficiálně byla ukončena 19. listopadu 1990 podpisem společného prohlášení šesti států Varšavské smlouvy a šestnácti států NATO na summitu v Paříži.

Winston Churchill 3. července 1946 na Westminsterské koleji přebírá čestný titul.

Winston Churchill 3. července 1946 na Westminsterské koleji přebírá čestný titul.

FOTO: fotobanka Profimedia

Winston Churchill ve svém slavném projevu předvídal neuvěřitelné věci, jednou z nich bylo i navrácení demokracie do všech zemí světa a konec nepřátelství s některými státy. „Budeme-li věrně udržovat Chartu Spojených národů, morální a materiální síly a půjdeme-li kupředu volným a klidným krokem, bude nám cesta nejen pro naši dobu, ale i pro století následující, otevřena.“