Cimrman už několikrát slavil kulaté 120. narozeniny, a to z prostého důvodu. Kvůli matrikářově opilosti z IV. vídeňské farnosti Franzu Huschkovi nelze dodnes s jistotou říci, kdy se manželům Marlen a Leopoldovi Cimrmanovým narodil syn Jára. Víme jen, že to bylo v mrazivé únorové noci, rok však zůstává záhadou. Z matrikářova rukopisu lze přečíst rok 1853, 1856, 1859, 1864, 1868, 1883 nebo i 1884.

Járův otec byl českým krejčím, matka rakouskou herečkou, za svobodna Jelineková. Jára se však vždycky cítil být Čechem, což potvrzuje i poslední zápis z jeho deníku, kde vyjadřuje touhu „vidět svou vlast Böhmen.“ Posledním bezpečně zjištěným bydlištěm je Liptákov v Jizerských horách roku 1914. Jiné informace ale uvádějí, že z Liptákova odjel do starobince ve Frymburku. Údajné Cimrmanovo místo skonání se nachází v lese na tzv. Husí cestě, poblíž obce Skalka v Ústeckém kraji.

Cimrman se za svého života nedočkal uznání. Až když byla 26. února 1966 objevena truhla s jeho pozůstalostí doktorem Evženem Hedvábným, byla evropská veřejnost seznámena s největším géniem všech dob. Teprve o vánocích v rozhlasovém pořadu Vinárna U Pavouka dr. Hedvábný vypustil do světa tu senzační zprávu, jak při budování krbu ve své chalupě v Liptákově narazil na truhlu s rukopisnou pozůstalostí zcela zapomenutého fenoménu.

Cimrmanovy vynálezy

Americké vládě předložil projekt panamského průplavu včetně libreta stejnojmenné opery. S hrabětem Zeppelinem zkonstruoval první vzducholoď, která se skládala ze švédské oceli a gondoly z českého vrbového proutí. V těžkých podmínkách Alp zavedl a chvíli i vykonával funkci porodního dědka. Zkoumal život domorodých Samojedů. Při útěku před vyhladovělým kmenem Mlasků minul jen těsně severní pól, některé záznamy uvádějí, že to bylo o pouhých sedm metrů.

Mezi jeho další vynálezy, objevy a významné skutky patří i založení loutkového divadla v Paraguayi. Ve Vídni založil kriminalistickou, hudební a baletní školu. Dokonce se znal se slavným G. B. Shawem, psal si s ním skoro denně, bohužel mrzutý spisovatel na korespondenci neodpovídal. Vymyslel jogurt. Byl významným asistentem velikánů jako Edisona, kterému pomohl vynalézt první žárovku. Eiffelovi sehnal podnájem, přečetl si Čechovův rukopis a schválil mu ho.

Jára Cimrman taktéž vymyslel označení pro sněžného muže Játy, ale Britové ho trochu pozměnili a nakonec převzali jako Yetti. Objevil CD, Cimrmanův disk, jenž byl znovuobjeven až roku 1979 a přejmenován na kompaktní disk. Mezi nejznámější a nejvšednější Cimrmanovy vynálezy také patří dvojdílné plavky, plnotučné mléko, internet. Jeho genialita je potvrzena i známým citátem: „Budoucnost patří aluminiu.“

Cimrman chtěl zachránit rakouského císaře

V Čechách dosahuje Cimrmanovo dílo vrcholu, když obchází naši vlast a našinci se mu svěřují se svými starostmi, z čehož známý divadelní dramatik těží a vznikají taková díla jako Akt, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Dlouhý, široký a krátkozraký nebo Záskok. Cimrman však zůstal nepochopen a jeho hry nebyly příliš oblíbené. V době, kdy se na divadelních scénách opět objevily Cimrmanovy hry a začaly být velmi úspěšné, řada literárních vědců začala o existenci velkého génia pochybovat a označila jeho díla za podvrh.

Jára Cimrman dále vytvořil známý Rejstřík Cimrmanových pojmů, kde je vysvětleno například, co je „Amerika - v době, kdy byl parník, sem mířící, v půli oceánu, zahojily se rány JC“, „Sarajevo - poslední pracoviště Smrtky před odchodem do důchodu“ nebo „František Josef I. - rakouský císař, JC mu napsal dopis, aby roku 1900 odstoupil, nebo zemře.“

Fiktivní postava se stala divem ČR

Vraťme se ale zpátky na zem. Spousta lidí věří, že Jára Cimrman skutečně žil. Kdo ví. Třeba se opravdu jednou prokáže, že takový významný člověk žil. Pozoruhodné však je, že i fiktivní postava dokázala ovlivnit kdejaký kout světa. Důkazem je i pojmenování tří druhů štírů Heteromentrus cimrmani, Parabuthus cimrmani a Butheoloides cimrmani.

Příznivci Járy Cimrmana vylezli na horu měřící 3612 m v pohoří Altaj v masivu hory Bělucha v roce 2007. Na vrchol dorazil Radek Jaroš (vpravo) a Radek Kokoř.

Příznivci Járy Cimrmana vylezli na horu měřící 3612 m v pohoří Altaj v masivu hory Bělucha v roce 2007. Na vrchol dorazil Radek Jaroš (vpravo) a Radek Kokoř.

FOTO: Právo

V roce 2010 v televizní soutěži o sedm divů České republiky zvítězil právě Jára Cimrman. Porazil i Karla IV., kontaktní čočky nebo české pivo. V roce 2007 česká horolezecká expedice zdolala bezejmenný vrchol v pohoří Altaj. Účastníci výpravy podali oficiální žádost o pojmenování tohoto vrcholu jako Jára Cimrman. Bylo jim vyhověno a dnes hora nese nejen jméno českého génia, ale také označení česko-altajského přátelství.