S vznikem nového státu vyvstala i potřeba znát podrobná demografická data. Za obzvlášť důležité bylo považováno znát počet obyvatel, především těch menšinových a přistěhovalců. Poslední sčítání na našem území před první světovou válkou a vznikem samostatného Československa proběhlo v roce 1910. Podle tradice převzaté od monarchie se měl další sběr dat konat o deset let později. V novém státu vznikly i nové instituce a orgány, jedním z nich byl v roce 1919 i Státní úřad statistický, který měl na starosti právě i sčítání lidu.

Protože nebyly ještě zcela přesně známy hranice Československa a navíc byl teprve v roce 1920 přijat nový zákon o sčítání lidu, bylo vše o rok odloženo a vznikla tak nová tradice, kterou známe i dnes, tedy sčítání lidu na českém území každých deset let s jedničkou na konci letopočtu. 15. února 1921 se uskutečnilo první sčítání československých obyvatel a zároveň byl proveden soupis bytů v osmadvaceti aglomeracích, které měly alespoň 20 tisíc obyvatel.

Vaše postavení před rokem 1914?

Poválečné sčítání se dost lišilo od toho předchozího, právě kvůli válce, jež zasáhla i naše území. Proto byly výsledky zpracovány pouze za obyvatelstvo přítomné a ne bydlící. Nejdůležitější bylo ale zjištění národnosti obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávněnost vzniku Československa. Definice národnosti totiž říkala, že „národností jest rozuměti kmenovou příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk.“

Praha v roce 1921.

Praha v roce 1921.

FOTO: fotobanka Profimedia

Dalším důležitým aspektem bylo zjištění povolání obyvatelstva. Za touto kolonkou však nebyl zájem zjistit, jaká profese je nejoblíbenější nebo nejobsazenější, ale zjištění ekonomické situace obyvatel. V obsahu formuláře pro sčítání lidu bylo např. příbuzenský nebo jiný poměr k majiteli bytu, znalost čtení a psaní, nebo zjištění výdělkové činnosti osoby před první světovou válkou.

Výsledky prvního československého sčítání lidu byly publikovány v sedmi svazcích edice Československá statistika. Dále byl vydán Statistický lexikon obcí v Republice Československé, který se stal základem pro další zpracování sčítání lidu. První sčítání bylo a stále je považováno za velmi úspěšné jak po organizační stránce, tak díky zpracování výsledků.

Formuláře se pokaždé obnovovaly, inovovaly, jak se společnost měnila. Během století byly obohaceny o dodání údajů vybavenosti domácnosti, kolik aut je v rodině, kolik televizorů, kolik domácích mazlíčků. Současný formulář už neobsahuje spotřebiče v domácnosti, za to je tam kolonka, kolik máte doma počítačů a zda jste vybaveni přístupem na internet. Tak počítejte, počítejte. Za chvíli se formulář objeví i ve Vaší schránce.

A jak sčítání v roce 1921 dopadlo? Statistici došli k číslu 13 006 604, přičemž z toho žilo  v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 10 005 734 lidí, zbylých 3 000 870 na Slovensku.

V roce 2001 v Česku žilo 10 292 933 lidí, tedy o 287 199 víc než před 80 lety.