Alexander Bell studoval původně medicínu, už tehdy se ale věnoval pokusům v akustice. Měl k tomu velmi blízko možná právě proto, že jeho otec Alexander Melville Bell byl učitelem dětí se sluchovým postižením a matka Elisa Grace Symonds byla skoro hluchá. Po studiích se věnoval studiu fonetických zákonitostí lidských mluvidel, získal titul profesora v oboru fyziologie lidské řeči.

Od samého začátku Bell plánoval vynalézt telefon. Původně chtěl vytvořit přístroj, který by mohl přenášet více zpráv, pojmenoval ho harmonický telegraf. Nejprve ale sestrojil ušní fonoautograf, na základě poznání, že stéblo sena přenáší zvukové vlny. Bella v tu chvíli napadl přenos zvukových vln elektřinou. To bylo v roce 1874.

Jeden ze dvou telefonů použitý A. G. Bellem při demonstraci z Bostonu do Salemu roku 1876.

Jeden ze dvou telefonů použitý A. G. Bellem při demonstraci z Bostonu do Salemu roku 1876.

FOTO: fotobanka Profimedia

Bell chtěl použít různé frekvence k přenášení telegrafických zpráv, aby se mohlo posílat víc těchto zpráv současně, přitom však zjistil, že se dá přenášet zvuk. V roce 1875 začal urputně pracovat na podkladech pro podání patentového formuláře. Na příslušný patentní úřad ve Washingtonu dorazil 14. února 1876, jen pár hodin před svým konkurentem a velkým rivalem Elishem Grayem.

O telefon nikdo nejevil zájem

Když 7. března Bell obdržel patent, přístroj ještě nepřenášel hlas. K tomu došlo o tři dny později, kdy přístroj spojoval první patro s přízemím. U dolního stroje vyčkával Bellův asistent Watson, když uslyšel památná slova: „Pane Watsone, prosím přijďte sem, potřebuji vás tady!“ Asistent nelenil a běžel tu radostnou zprávu říct Bellovi s úsměvem na tváři. Telefon byl na světě.

Alexandr Graham Bell se svými nákresy prvních telefonních přístrojů.

Alexandr Graham Bell se svými nákresy prvních telefonních přístrojů.

FOTO: fotobanka Profimedia

Už v červnu téhož roku Alexander Bell telefon představil na stoleté výstavě ve Filadelfii. Jeho vynález se stal hlavním exponátem výstavy, ale i přesto lidé o něj nejevili zájem. Nikdo si ho nedokázal představit jako komunikační prostředek. Až když si telefonu všiml brazilský císař, dodalo to Bellovi odvahy a pokračoval v jeho vývoji. 8. října uskutečnil první dálkový rozhovor mezi Bostonem a New Yorkem. V roce 1878 už Bell slavnostně otevírá první telefonní centrálu v Newhavenu.

Když Bell v roce 1922 zemřel, jeho vynález používalo už neuvěřitelných 22 miliónů domácností po celém světě. Současný telefon však nemá pouze jednoho vynálezce, je výsledkem postupného vylepšování a vynálezů velkého množství lidí. Bellova verze se však používala téměř do konce 20. století.

Bell slavnostně uskutečnil 1,52 tisíc km dlouhé telefonní spojení mezi New Yorkem a Chicagem. 18. října 1892 ho při tom sledoval dav zvědavých diváků.

Bell slavnostně uskutečnil 1,52 tisíc km dlouhé telefonní spojení mezi New Yorkem a Chicagem. 18. října 1892 ho při tom sledoval dav zvědavých diváků.

FOTO: fotobanka Profimedia

V současnosti je za vynálezce telefonu však považován Ital Antonio Meucci, jehož vynález byl poprvé předveden v New Yorku v roce 1860. Zpráva o něm byla publikována v místním italském tisku. Meucci byl uznán za prvního vynálezce telefonu kongresem USA až 11. června 2002. Společnost Bell Telephone se snaží své patenty chránit, nesouhlasí a stále se odvolává. Kdy byl tedy vynalezen telefon, se stále neví. Vše je velmi nejasné a vše komplikuje i to, že vynálezci pouze vystavovali místo toho, aby publikovali o svém objevu. Spojení Bell - telefon je nesmrtelné, to už se z historie nevymaže.