Cílem společnosti bylo především povzbuzovat pokleslý zájem českého národa o umění a zabraňovat vývozu uměleckých děl ze země. Aby to ale fungovalo, musela založit dvě nové instituce. Akademie umění a Obrazárna vlasteneckých přátel umění, předchůdce Národní galerie, měla své sídlo v Černínském paláci na Hradčanech. Už na podzim toho roku zde proběhla první výstava, soubor téměř šesti set obrazů.

Zámek ve Žďáru nad Sázavou se pyšní sbírkou Barokního umění.

Zámek ve Žďáru nad Sázavou se pyšní sbírkou Barokního umění Národní galerie.

FOTO: fotobanka Profimedia

Na této vůbec první veřejné výstavě v českých zemích byla představena díla z řad soukromých sbírek šlechticů. Mezi nejvýznamnější díla patřily sbírky rodů Kolowratů, Lobkoviců, Valdštejnů či Vrtbů. Největší počet obrazů však zapůjčil pozdější předseda Společnosti hrabě Šternberk, některé jsou dodnes součástí stálé expozice v Obrazárně Šternberský palác.

Společnost je podporována a sama podporuje

Od roku 1835 si Obrazárna začala budovat i vlastní sbírkový fond. Ten se rozrůstal hlavně díky velkorysým darům mecenášů. Mezi ty nejvýznamnější patří i MUDr. Josef Hoser, významný sběratel a znalec umění, který přispěl do sbírky tři sta díly, mezi nimiž byly obrazy vlámského, holandského, středoevropského malířství 17. - 18. století a kolekce pražského mistra rokokové drobnomalby Norberta Grunda.

Cílem současné Společnosti je rozšiřování obecného povědomí o Národní galerii, propagace její činnosti a péče o její návštěvníky. Zároveň ale také pomáhá jiným galeriím a zapůjčuje svá díla na jejich výstavy. Už několik let sponzoruje vydávání periodika Bulletin of the National Gallery in Prague, kde jsou publikovány odborné články českých a zahraničních historiků umění.

Schwarzenberský palác byl postaven v renesančním stylu architektem Agostinem Gallim, dnes zde sídlí expozice Národní galerie.

Schwarzenberský palác byl postaven v renesančním stylu architektem Agostinem Gallim, dnes zde sídlí expozice Národní galerie.

FOTO: fotobanka Profimedia

V roce 1902 přibyla další významná instituce, a to Moderní galerie Království českého jako soukromý majetek věnovaný císařem Františkem Josefem I. Za druhé světové války byla ale galerie zrušena a její fondy přešly do Národní galerie. Současná Národní galerie v Praze byla zřízena až v roce 1949 zákonem o Národní galerii v Praze.

NG vystavuje na osmi místech republiky

Nejvyšším orgánem Společnosti přátel Národní galerie v Praze je Valné shromáždění všech členů. Členem se může stát každý, kdo hradí členský příspěvek. Má to své výhody. Člen má zvýhodněný vstup na všechny expozice a výstavy pořádané Národní galerií a může se účastnit akcí organizované Společností. Člen má také ale povinnost účastnit se již zmiňovaného Valného shromáždění, které se koná minimálně jednou ročně.

Shromáždění volí z vlastních řad na tříleté období třináctičlenné představenstvo složené z předsedy a členů výboru. Dále volí čestné členy navržené výborem, schvaluje výsledky hospodaření, určuje výši příspěvku nebo schvaluje stanovy Společnosti. V roce 1998 se Společnost stala členem Světové federace přátel muzeí. Byla zvolena za pořadatele zasedání komitétu této mezinárodní organizace, které se roku 2000 konalo právě v Praze.

Ředitel Národní galerie prof. Milan Knížák obdržel medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění 28. října 2010.

Ředitel Národní galerie prof. Milan Knížák obdržel medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění 28. října 2010.

FOTO: Petr Horník, Právo

K 27. dubnu 2010 měla Společnost 814 domácích členů a kolem 50 členů ze zahraničí.

Národní galerie spravuje hned několik sbírek v České republice, jsou rozloženy na osmi místech republiky. Patří pod ní Klášter sv. Anežky České, kde se vystavuje Středověké umění v Čechách a Střední Evropě, Šternberský palác se svou expozicí Evropské umění od antiky do závěru baroka, Schwarzenberský palác představuje Baroko v Čechách, Klášter sv. Jiří vystavuje Umění 19. století v Čechách, Palác Kinských vlastní sbírku Umění Asie a starověkého Středomoří, Dům u Černé Matky Boží, kde je Muzeum českého kubismu, Veletržní palác se chlubí s Expozicí umění 19., 20. a 21. století a Zámek Žďár nad Sázavou se pyšní Barokním uměním ze sbírek Národní galerie v Praze.