Prvními pasažéry v balónu byli ovce, kachna a kohout

Bratři Montgolfierové byli výrobci papíru a zjistili, že lehký sáček papíru naplněný dýmem z hořící slámy a vlny se vznese do výše a letí. Roku 1783 vypustili hedvábný balón naplněný horkým vzduchem do nebe. Avšak prvními pasažéry nebyli lidé.

Desetiminutový let si poprvé vychutnala zvířata, a to ovce, kachna a kohout. Mezi prvními diváky byli i samotný král Ludvík XIV. a Marie Antoinetta.

Devátého ledna 1793 se uskutečnil první úspěšný let balónu v USA. Mezi diváky byl i George Washington. Balón urazil vzdálenost necelých dvou kilometrů, a to z Filadelfie do New Jersey v USA. Let uskutečnil Jean-Pierre Blanchard, prvenství tudíž i nadále zůstalo Francouzům. Tento den se tak stal Dnem balónů.

Blanchard už několik let předtím uskutečnil úspěšné pokusy v Evropě. V roce 1785 přeletěl Blanchard se spolucestujícím kanál La Manche.

Až do roku 1960 byly nejčastěji využívány plynové balóny, plněné především vodíkem nebo svítiplynem, nakonec bezpečným heliem. Hlavní uplatnění si našly ve vojenství, kde se jimi přepravovaly depeše. Upoutané balóny byly v 19. a první polovině 20. století využívány jako pozorovací prostředek, především pro řízení dělostřelecké palby. Za první světové války jako protiletadlová baráž. V takovém případě jsou z balónu spuštěna lana, která brání letadlům vlétnout nad určené území. Za druhé světové války se používaly jako protiponorková stráž.

Balóny byly těžko ovladatelné, a proto s nimi nikdo nechtěl létat. Řešení přinesly vzducholodě. Pruský důstojník Ferdinand von Zeppelin si všiml, že Francouzi pomocí balónů přepravují zásoby. Začal pracovat na konstrukci vzducholodě, která by byla na rozdíl od balónu řiditelná. Roku 1900 postavil první a naplnil ji vodíkem. V roce 1909 už mohly být vzducholodě zavedeny do osobní dopravy.

Nejznámější lodí byl Graf Zeppelin, tou největší byl ale Hindenburg. Byl dlouhý 248 metrů, průměr měl 41 metrů, měl čtyři motory. Dosahoval rychlosti až 150 kilometrů za hodinu. Bez mezipřistání ulétl až 14 000 kilometrů.

Byly v něm kabiny pro cestujících s teplou a studenou vodou, kuřácký salónek a mnoho dalšího. 6. května 1937 došlo ale ke katastrofě a vzducholoď vybuchla. Zahynulo v ní 36 osob.

Dnes známe tři druhy balónů. Horkovzdušný balón, plynový balón, který létá na vodík, helium, čpavek, metan nebo svítiplyn, a tzv. Rozierův balón, což hybrid létající za pomoci obou dvou principů vzletu.

Moderní doba se dnes částečně vrací k přednostem vzducholodi, ale stále ještě se setkáváme s klasickými balóny na teplý vzduch. Dokonalé materiály plášťů balónů a výkonné plynové hořáky umožňují rozvoj této krásné sportovní disciplíny. Balóny jsou viděny nad krajinou i městy. Lidé si z nich vychutnávají pohled z ptačí perspektivy.