Hlavní obsah

Voyager 2 nalezl jasnou hranici sluneční sféry

Právo, Novinky, DPA, mcm, fš

Téměř 18 miliard kilometrů od Země se nachází hranice, která zřetelně odděluje sluneční sféru (heliosféru) od mezihvězdného prostoru. Astronomové to nyní zjistili po rozluštění slabých signálů, které po překročení tohoto rozmezí odeslala už před rokem americká sonda Voyager 2. Dosud vědci o této hranici prakticky nic nevěděli.

Sonda Voyager 2 vletěla před rokem do mezihvězdného prostoruVideo: Novinky/Reuters

 
Článek

Nová zjištění o přechodu přístroje Voyager 2 ze sféry, kam dosahuje solární energie, do zmíněného mezihvězdného prostoru mimo naši Sluneční soustavu cituje agentura Reuters.

Před rokem vletěla sonda Voyager 2 do mezihvězdného prostoru

Věda a školy

Aktuální výzkum popsaný v časopise Nature Astronomy říká, že Slunce vyzařuje do okolního prostoru mohutný proud částic, které vytvářejí velkou „bublinu“. Uvnitř oné „bubliny” se pohybují planety, planetky a měsíce, jakož i množství asteroidů a komet.

Voyager 2 nyní objevil jasnou hranici této bubliny. Přitažlivá síla Slunce však sahá ještě dál do kosmu, kde se nacházejí vzdálené komety a asteroidy.

Foto: Novinky/Reuters

Sonda Voyager 2 vletěla před rokem do mezihvězdného prostoru

Dříve se soudilo, že síla slunečního větru postupně slábne se vzdáleností od naší hvězdy. Voyager 2 ale ukázal, že heliosféra končí výrazným předělem, na němž se nabité částice, proudící nadzvukovou rychlostí ze Slunce, střetávají s chladnějším mezihvězdným „větrem“ vanoucím ze supernov, které zanikly před mnoha miliony let.

Heliosféra je obal částic obklopující Slunce. Podle České astronomické společnosti je to jakási „bublina“, vytvářená slunečním větrem, která zpravidla sahá daleko za dráhu Pluta. Heliosféra končí tam, kde se vyrovnává tlak slunečního větru s tlakem okolních hvězd.Její helioplášť je prostor, ve kterém působí magnetické pole Slunce a kde se sluneční vítr pohybuje nadzvukovou rychlostí.Okraj heliopláště se nazývá heliopauza a za touto hranicí sluneční vítr zpomaluje pod hranici rychlosti zvuku. Magnetické pole Slunce tam již dále nepůsobí, tudíž lze heliopauzu označit jako hranici naší Sluneční soustavy.

Vzniká tak „hranice“, jež se projevuje výrazným poklesem v teplotě a nárůstem hustoty nabitých částic. Voyager 2 překonal tuto hranici zhruba za den, což ukazuje, že je široká rozhodně méně než dva miliony kilometrů. Sonda totiž každý den urazí necelý jeden a půl milionu kilometrů.

Sonda Voyager 2 na svou misi odstartovala už v roce 1977. Před rokem americký vesmírný úřad NASA oznámil, že sonda jako druhý lidský aparát vstoupila do mezihvězdného prostoru. V úterý 5. listopadu od této události uplynul rok.

Foto: NASA/JPL-Caltech

Vizualizace sondy Voyager 2, která 5. listopadu 2018 vstoupila do mezihvězdného prostoru.

Reklama

Související články

NASA plánuje dlouhodobou misi kolem Pluta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) pověřil Jihozápadní výzkumný institut se sídlem v Texasu, aby prozkoumal možnosti dlouhodobé mise okolo...

Výběr článků

Načítám