Článek
Nizozemci rozdíl vysvětlují tím, že některá povodí v nižších částech asijských velehor jsou závislá spíš na dešťových srážkách než na vodě z ledovců. I podle nizozemské studie ale do roku 2050 klesne přísun vody do povodí velkých řek jako Indus, Ganga a Brahmaputra.
Očekávané klimatické změny přinesou podle nich změnu v chodu monzunů, což v povodí čínské Žluté řeky přinese navýšení srážek o 9,5 procenta.
I jeden postižený je hodně
Tání ledovců "ovlivní jen některé oblasti, postiženo bude mnoho lidí, i jedna osoba je hodně, ale bude jich mnohem míň, než se předpovídalo", sdělil profesor hydrologie z univerzity v Utrechtu Marc Bierkens. Studii vypracoval s kolegy Walterem Immerzeem a Ludovicusem van Beekem.
Jejich práce je jedna z prvních, která se zabývá důsledky tání ledovců v oblasti Himálaje. Počítá s tím, že tyto důsledky pocítí lidé žijící v povodí řek v Indii, Pákistánu, Nepálu, Bangladéši, Bhútánu a Číny.
Většina vědců se shoduje, že se tání ledovců zrychluje, a přičítají to zvyšující se koncentraci takzvaných skleníkových plynů v atmosféře. Domnívají se, že některé z ledovců přetrvají staletí i v teplejším klimatu. Avšak celosvětově už taje přes 90 procent ledovců. Úbytky ledových mas jsou patrné zejména na Aljašce, v Alpách a Andách.
Zmizí ledovce v roce 2035 nebo 2350?
Zpráva IPCC z roku 2007 je kritizována za několik omylů a přezkoumává ji nezávislá vědecká komise. K jejím chybám patří například tvrzení, že některé z himálajských ledovců do roku 2035 zmizí. Omyl vznikl zřejmě chybou v přepisu letopočtu 2350, avšak využili ho kritici teorií o globálním oteplování.
Vědci zatím posuzují s odstupem i novou nizozemskou studii. Poukazují na to, že je málo vědeckých údajů pro oblast Himálaje, takže je velmi nesnadné odhadnout, co se tam stane s vodními zdroji v příštích desítkách let. Čínský expert Čung Čchin-li řekl, že nizozemští kolegové nebrali v potaz několik klíčových povodí ve střední Asii a severovýchodní Číně. Právě ta budou zmizením ledovců postižena podle Čunga velmi citelně.
Nejen klima, ale u přelidnění a chudoba
Další vědci tvrdí, že nedostatek potravin mnohým oblastem jižní Asie hrozí z několika důvodů souvisejících s klimatickými změnami. Řadí k nim přelidnění, chudobu, znečištění a snížení vydatnosti monzunových dešťů.
Bierkensova studie doporučuje, aby se asijské vlády už teď začaly připravovat na úbytek vodních zdrojů a zaměřily se na pěstování plodin na vodě míň závislých, na účinnější zavlažování a na budování větších zásobníků vody. "Domníváme se, že omezení potravinových zdrojů se bude týkat 4,5 procenta populace," tvrdí studie.