Hlavní obsah

Tuzemské výdaje na vzdělání stále patří k nejnižším v zemích OECD

– Paříž
Právo, Novinky, ČTK, zr, fš

Výdaje na vzdělání v Česku v posledních letech vzrostly, přesto stále patří k nejnižším mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V souvislosti s tím mají také učitelé relativně nízké platy ve srovnání nejen s vyučujícími ve většině států OECD, ale i s jinými vysokoškolsky vzdělanými lidmi v rámci ČR.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

Informace o výdajích na vzdělávání vyplývají ze studie, kterou OECD v úterý zveřejnila na svých internetových stránkách. Srovnávají se výdaje na vzdělání, do nichž se počítají peníze ze státních i soukromých zdrojů.

V roce 2015 dala Česká republika na vzdělání 3,8 procenta HDP, zatímco průměr OECD činil pět procent. Menší podíl investovalo jen Irsko, Maďarsko a Lucembursko. Na čele statistiky jsou Norsko, Nový Zéland, Británie, Kolumbie a Chile (více než šest procent).

Malé výdaje na žáka

Mezi roky 2010 a 2015 se nicméně celkové výdaje na vzdělávací instituce v ČR zvýšily o sedm procent. Počet studentů v primárním a sekundárním školství (ZŠ a SŠ) přitom klesl o tři procenta a v terciárním školství (VŠ) o 13 procent. Tím výdaje na studenta vzrostly v primárním a sekundárním školství o deset procent a v terciárním školství o 22 procent.

Navzdory tomu ale Česko za většinou zemí OECD nadále zaostává. Roční výdaje na žáka ve vzdělávacích institucích od primárního po terciární vzdělání jsou v ČR 7919 dolarů (175 300 Kč), což je v organizaci takřka nejméně. Za námi už jsou jen Lotyšsko, Polsko, Litva, Maďarsko a Turecko.

Potvrzují se tím obdobná zjištění například jednoho z předchozích zjišťování výdajů států OECD na vzdělání, které bylo představeno před dvěma roky. Studie tehdy operovala s rokem 2013. [celá zpráva]

Z jiných statistik, a to z loňska, zase vyplynulo, že je učitelská profese u nás finančně ohodnocena mezi zeměmi OECD zcela nejhůře. Organizace poté platy českých kantorů kritizovala. [celá zpráva]

OECD

Vznikla 30. září 1961 s cílem podporovat opatření, jejichž smyslem je:

  • dosáhnout co nejvyššího udržitelného ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně členských zemí při udržení finanční stability;
  • přispívat k rozvoji světového obchodu na mnohostranném nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky.

Má 38 členů: Austrálie, Belgie, Česká republika (od roku 1995), Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Island, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kolumbie, Kostarika, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko, Řecko, Turecko, USA a Velká Británie.

Ty se ale mají nadále zvyšovat, byť se mnohým nelíbí, že nakonec až od začátku příštího roku, nikoli již nyní od září. [celá zpráva]

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám