Hlavní obsah

Studium na ČVUT láká i cizince. Škola přijímá i uchazeče odsouzené k neúspěchu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Studium na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) láká čím dál více zahraničních studentů. Aktuálně je jich asi 16 procent, uvedl rektor Petr Konvalinka. Největší část je stejně jako na ostatních tuzemských VŠ ze Slovenska, ale velký přísun studentů je také z USA nebo Jižní Ameriky. Kvůli penězům však musí škola přijímat i uchazeče, kteří téměř nemají šanci na úspěšné dostudování.

Článek

Do Prahy přijíždějí studovat lidé z Bolívie, Nikaraguy, Venezuely nebo Argentiny. Přispěla k tomu společná aktivita pražských univerzit, které pod značkou Study in Prague spojily síly a prezentují vysoké školy na veletrzích po celém světě.

Každý student dostane stipendium na pobyt v zahraničí, něco přispívá i fakulta.
Petr Konvalinka, rektor ČVUT

ČVUT v angličtině vyučuje téměř tři čtvrtiny ze svých asi 110 studijních programů. „Už máme některé studijní programy v ruském jazyce, v němčině, ve španělštině. Snažíme se, aby to portfolio možností pro zahraniční studenty bylo vysoké,“ uvedl rektor.

Problém mohou být jazykové schopnosti

Univerzita také podporuje zahraniční výjezdy svých studentů. Aktuálně má asi 160 partnerských smluv s univerzitami po celém světě včetně USA, Austrálie, Nového Zélandu, Asie nebo Ruska.

„Téměř nenajdeme zemi, kde bychom neměli s nějakou univerzitou smlouvu,“ poznamenal rektor.

Nemůžeme si dovolit nepřijmout ty, které bychom nechtěli přijmout. Neufinancovali bychom univerzitu.
Petr Konvalinka, rektor ČVUT

Zájem studentů je obrovský, ale problém jsou někdy jejich jazykové schopnosti. „To nás limituje v počtu výjezdů. Velmi masivně to podporujeme finančně. Každý student dostane stipendium na pobyt v zahraničí, něco přispívá i fakulta,“ řekl Konvalinka.

Na ČVUT působí také asi 189 zahraničních pracovníků, přibližně polovina jsou Slováci. Aktuálně díky Fullbrightově komisi tráví deset měsíců na ČVUT Martin Margala ze světoznámého Massachusettského technologického institutu (MIT).

Kritizované financování podle počtu studentů

Dosavadní financování podle počtu studentů nicméně nutí školu přijímat do prvního ročníku také uchazeče, kteří takřka nemají šanci tuto univerzitu dostudovat.

Ministerstvo školství pro všechny veřejné vysoké školy vypisuje maximální limity počtu přijímaných studentů, které bude financovat ze státního rozpočtu. ČVUT může kvalitu přijímaných studentů zohlednit jen částečně.

„Nemůžeme si dovolit nepřijmout ty, které bychom nechtěli přijmout. Neufinancovali bychom univerzitu,” řekl rektor.

Doučování matematiky a fyziky

Přijímají se tak podle něj i uchazeči, kteří nestačí na víc než na kvadratickou rovnici nebo trojčlenku.

„To už v podstatě při přijímacím řízení víme, že ten člověk školu opustí,“ doplnil Konvalinka. V prvním ročníku odpadne 25 až 30 procent studentů, celkově jich ČVUT nedokončí bezmála polovina.

Foto: ČVUT

Budova Českého vysokého učení technického v Praze

Motivovaným studentům se snaží škola pomoci. „Za poslední dva roky jsme relativně masivně finančně podpořili doučování z matematiky, fyziky a základních předmětů. Velmi výrazně se nám podařilo posunout počet studentů, kteří neukončí ani první semestr,“ řekl.

Výchova dětí k technickému vzdělání

Zájem o technické obory chce univerzita zvýšit také svou základní školou, kterou otevřela loni v září. Jejím cílem ale není vychovat budoucí studenty ČVUT.

„Naší ambicí je ukázat veřejnosti a ministerstvu školství, že má smysl vychovávat děti odmalička k technickému a přírodovědnému vzdělání,“ uvedl rektor.

Ve třídě je maximálně 15 dětí, kterým se věnují dvě učitelky. Jednou z aktivit je spolupráce prvňáčka s přiděleným vysokoškolákem, který je jeho mentorem. Společně vytvářejí projekt například rodinného domu a pak ho prezentují před rodiči.

Nejen finančně prospěšná spolupráce s firmami

Spolupráce s firmami umožňuje ČVUT získat peníze navíc do rozpočtu. Škola hospodaří s rozpočtem přibližně čtyři miliardy korun.

Státní prostředky za počet studentů a výkon ve vědě ho pokrývají pouze z 35 procent. Zbytek musí univerzita získat v různých národních grantech nebo zahraničních projektech.

Absolventi bývají rychle rozebraní

Složitější to mají firmy při snaze získat do svých služeb kvalitní absolventy ČVUT.

„Když přijde nová firma, která se tady ještě neobjevila, tak jí bohužel musíme říct, že naši absolventi už jsou rozebraní,“ řekl rektor. Studenti ČVUT totiž s firmami spolupracují někdy již od druhého ročníku.

Foto: ČVUT

Petr Konvalinka, rektor ČVUT

Většina studentů je podle Konvalinky schopna skloubit náročné studium technické vysoké školy a práci. Zájmem univerzity je, aby škola měla přednost a do firmy studenti docházeli ve volném čase.

„Většinou problém nastává u studentů, kteří dají přednost práci před studiem,“ poznamenal rektor.

ČVUT podle rektora nemá nezaměstnané absolventy. Přesná data, kam studenti po promoci míří, ale univerzita nemá.

„Podle mých informací asi deset procent nastupuje k zahraničním firmám. To jsou ti špičkoví, kteří zároveň umějí jazyk. Dalších 40 procent výborných studentů jde k českým firmám rovnou do vyšších pozic, jako jsou například stavbyvedoucí. U těch zbývajících nevím,“ dodal.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám