Hlavní obsah

Středoškoláci chtějí přispět ke změně školství

Novinky,

Žáci z České středoškolské unie (ČSU) v pondělí představili v prostorách ministerstva školství kampaň Revoluce na střední. Ta je vyústěním tříleté činnosti spolku, studenti v ní formulují devět konkrétních oblastí, které chtějí ve školství změnit: například posílit žákovské samosprávy nebo zajistit větší metodickou pestrost ve výuce.

Foto: ČSU

Předseda České středoškolské unie Štěpán Kment při debatě s ministryní školství Kateřinou Valachovou

Článek

Konkrétní požadavky, jejichž prosazováním se Unie bude v příštích několika letech zabývat, přitom vycházejí z diskusí samotných středoškoláků a konzultací s dalšími aktéry ve vzdělávání včetně ministerstva.

Dnes již existuje mnoho učitelů, kteří podobný přístup ke vzdělávání razí. Tak by podle nás mělo vypadat vzdělávání, které je relevantní přípravou pro život ve 21. století.
Lenka Štěpánová, 1. místopředsedkyně ČSU

„Zastáváme názor, že vzdělávací proces by měl být primárně zaměřený na žáka a uzpůsobený jeho potřebám. Studenti by měli být vnímáni jako samostatně myslící bytosti schopné převzít spoluodpovědnost za své vzdělávání. Proto chceme, aby studenti na středních školách mohli do větší míry rozhodovat nejen o obsahu svého vzdělávání, ale i o samotném chodu vzdělávací instituce,“ říká Štěpán Kment, předseda ČSU.

Učitel jako průvodce aktivního žáka

V pojetí vzdělávání, které ČSU prosazuje, hraje učitel ve vzdělávacím procesu spíše roli průvodce a mentora, nikoli předávajícího vědomosti. Zástupce středoškoláků to uvedl již na jiné pondělní konferenci s ministryní Kateřinou Valachovou (ČSSD), jejímž tématem bylo postavení učitelů. [celá zpráva]

Tento přístup staví na pedagogické teorii konstruktivismu, která klade důraz na aktivní roli žáka ve vzdělávacím procesu a vyzdvihuje proces vlastního konstruování poznatků.

„Dnes již naštěstí existuje mnoho učitelů, kteří podobný přístup ke vzdělávání razí. To velmi oceňujeme, neboť tak by podle nás mělo vypadat vzdělávání, které je relevantní přípravou pro život ve 21. století. Zároveň si ale uvědomujeme, že český školský systém má mnoho rezerv, proto jsme se rozhodli formulovat na základě zmíněných myšlenek devět požadavků na změnu,“ vysvětluje 1. místopředsedkyně Lenka Štěpánová.

Seznam požadavků:

  • 1. Posílení žákovských samospráv (podpora demokratizace škol)
  • 2. Důraz na kvalitu učitele
  • 3. Důraz na metodickou pestrost ve výuce
  • 4. Snížení maximálního počtu žáků ve třídě na 24
  • 5. Zvýšení odměn za praxe a jejich kvalita
  • 6. Větší volitelnost vyučovaných předmětů
  • 7. Uznání jazykového certifikátu u státní maturity
  • 8. Odvolatelnost vůči kázeňským opatřením
  • 9. Apolitické jmenování ředitelů škol

MŠMT nesouhlasí se vším, oceňuje ale debatu

Náměstkyně ministryně školství Dana Prudíková je ráda, že ČSU podporuje priority resortu v oblasti zvyšování platů učitelů, financování regionálního školství i profesního růstu pedagogů.

„Oceňujeme, že středoškoláci chtějí vést o školství debatu, ne na všechno máme shodný názor. S ČSU stejně jako s ostatními aktéry ve školství pravidelně komunikujeme o konkrétních krocích, jak zajistit kvalitní vzdělávání pro všechny žáky a studenty,“ dodala.

Mezi další organizace, které kampaň podpořily, patří například Fórum rodičů, EDUin, Centrum občanského vzdělávání, Centrum pro demokratické učení nebo poslankyně a členky školského výboru Nina Nováková (TOP 09) a Martina Berdychová (ANO).

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám