Článek
„Současný vývoj vědy a techniky na jedné straně a vysoká nabídka volných míst pro žáky v naprosté většině oborů vzdělání představuje obtížnou situaci pro vedení škol. Rozumný management školy v tak silné konkurenci trendy sleduje, spolupracuje s odborníky, upravuje podmínky a připravuje své žáky s ohledem na požadavky doby co nejlépe,“ řekl Právu Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání.
Podle něj školy věnují pozornost zejména přípravě žáků pro moderní technologie, což vyžaduje náročné vybavení dílen i laboratoří.
„I z toho důvodu je nutná spolupráce se zaměstnavateli, ať již z důvodu finanční pomoci, či umožnění žákům seznámit se s moderními technologiemi. Dobře a kvalitně vybavených škol je mnoho a jmenovat náhodně některé by nebylo správné,“ dodal.
Rodičům i jejich ratolestem proto doporučuje, aby se při rozhodování poradili i se znalci oboru. Je totiž i řada škol, které překotný vývoj 21. století téměř nepoznamenal a jejich absolventi jsou pak při hledání zaměstnání vlastně na začátku.
Přizpůsobovat obory tomu, co chce současný trh, je už minulostí.
Nicméně spousta učilišť, odborných škol i gymnázií nové trendy vnímá a výuku včetně vybavení novým trendům uzpůsobuje. Své studenty a žáky připravují na to, že v proměnlivém prostředí se budou muset vzdělávat po celý život.
A na to je vybavují patřičnými dovednostmi. Doba, kdy si člověk vystačil s jedním zaměstnáním, už je pryč.
Permanentní vzdělávání
Jednou z výzev je například takzvaný průmysl 4.0 neboli robotizace a digitalizace výroby.
„Jak se projeví fenomén průmyslu 4.0 ve školství, stále není jednoznačně definováno. Jedno je však zřejmé – budou vznikat nové pracovní pozice, o kterých v tuto chvíli nikdo nic netuší a pro které mají školy vychovat pracovníky,“ popsal Právu Radko Sáblík, ředitel pražské Smíchovské střední průmyslové školy (SSPŠ), jejíž tradice sahá do roku 1901.
Podle něj taková situace pro školy znamená revoluci, pokud chtějí své studenty připravit na další kariéru. „Bavit se o tom, co chce současný trh, a přizpůsobovat tomu nabízené obory a dovednosti absolventů, je už minulostí. Nebo by mělo být. Kdo chce jednat v zájmu svých studentů, musí tento fakt akceptovat,“ uvedl.
„Jedno dominuje všem diskusím, budoucí zaměstnanec, živnostník i podnikatel se budou muset učit permanentně, budou muset být schopni měnit své pracovní pozice, nejspíš i budou muset dokázat za prací cestovat a komunikovat minimálně v angličtině,“ vysvětlil Sáblík.
Podle něj bude klíčovou dovedností pro úspěch rozvíjet u studentů schopnost se učit. Tedy nejen připravit studenta na písemku či zkoušení, po kterém může zase látku zapomenout, ale rozvíjet u něj samostudium za pomoci různých tutoriálů, profesních fór či odborných výukových materiálů.
„Bude muset také umět kriticky myslet, na což se opět zatím tolik důraz neklade. Bude potřebovat komunikovat, umět pracovat v týmu, ale i zaujmout v něm roli lídra. K tomu všemu bude potřebovat bezpochyby digitální gramotnost, informativní myšlení,“ doplnil.
Jeho škola se zabývá oblastmi informačních technologií, jako jsou internet věcí, kybernetická bezpečnost, virtuální a rozšířená virtuální realita, robotika nebo aplikované programování.
Od září testuje nový program Kybernetická bezpečnost. Každý student musí ve třetím ročníku vytvářet celoroční práci s názvem Studentský projekt, ve čtvrtém pak Maturitní projekt i s jeho obhajobou u zkoušky z dospělosti.
Průmysl 4.0
Označení změn na trhu práce vycházející z postupné digitalizace a automatizace výroby.
Počítá s internetem služeb a věcí i s digitální ekonomikou.
Pracovní místa, která mohou zastávat stroje, by měla být zrušena, což povede k tlaku na pracovní trh, který bude vyžadovat vyšší kvalifikaci.
Chloubou SSPŠ je absolvent Filip Řežábek, který jako její reprezentant kupříkladu vystupoval v září na česko-německé konferenci Průmysl 4.0 v Deggendorfu.
