Hlavní obsah

Školné na VŠ? Bek oživil debatu, ale podporu to nemá

Právo, dan

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Otázka školného na veřejných vysokých školách po letech možná ožije. Tato myšlenka ale nyní nemá příliš podpory v akademické ani politické obci. Místopředseda České konference rektorů a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek v neděli uvedl, že pokud se české školství nechce vrátit do dob, kdy mohla studovat na VŠ jen desetina lidí, tak bude muset začít uvažovat o určitém zpoplatnění.

Foto: Milan Malíček, Právo

Rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek

Článek

„Já si myslím, že nezbude než zvýšit participaci studentů, zavést nějaké zápisné nebo školné, které je v mnoha evropských zemích, byť v různé výši,“ řekl v ČT Bek.

Pokud nemá být vysoké školství jen pro elitu, nezbude než zavést zápisné nebo školné.
Mikuláš Bek, rektor

Dodal, že „pokud bude vláda chtít zachovat široký přístup na vysoké školy a nebude se chtít vrátit k elitnímu systému, kdy studovalo 10 až 15 procent maturantů, tak se k diskusi o školném bude muset vrátit“.

Počet vysokoškoláků prudce roste

Nyní na českých VŠ studuje každý druhý středoškolák, v některých evropských zemích absolvuje vysokou školu až 80 procent lidí. Počet vysokoškoláků se v Česku za posledních deset let zdvojnásobil, loni dokončilo univerzitu 82 tisíc studentů, rok předtím ještě o šest tisíc víc.

V minulosti pravicové vlády zvažovaly zápisné na veřejných VŠ do 6000 korun ročně, případně školné až 10 tisíc korun za semestr. Současná vláda má v koaliční smlouvě, že zápisné nebo školné nepřipustí.

Protiargumenty, že školné není potřeba

Předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima si nemyslí, že by podfinancované české vysoké školství spasilo školné. „Rakousko, Německo jej zavedly a po několika letech od něj ustoupily. Některé země EU mají nízké poplatky, ale to nevyřeší problém kvality vysokého školství, kde je deficit několik miliard korun,“ řekl Právu Zima.

Předseda školského výboru Sněmovny Jiří Zlatuška (ANO) nepovažuje školné za potřebné. „V Česku je podle mého soudu vcelku dobře vidět, že sektor soukromých vysokých škol, kde se školné po celou dobu studia platí, není žádnou záchranou vzdělanosti,“ sdělil Právu.

Podle něj je financování českých VŠ průměrné ve srovnání s jinými evropskými státy. „Větší množství financí naše školství potřebuje, ale z mezinárodních srovnání plyne, že hlavní zaostávání je v prostředcích na základní školství včetně platů jeho učitelů,“ dodal Zlatuška.

Navyšování financí pro vysoké školy

Pro bezplatné školství je i Česká středoškolská unie. Její předseda Štěpán Kment Právu řekl, že veřejné vysoké školství musí zůstat bezplatné a dostupné všem.

„Pokud by školy něco podobného zavést přesto chtěly, tak by musely studentům, kteří by na to finančně neměli, studium umožnit např. stipendiem,“ poznamenal Kment.

Vysoké školy nyní mají k dispozici zhruba 21 miliard korun ročně. Podle Beka by se ale potřebovaly dostat postupně v roce 2020 na 30 miliard. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) je zvýšení v uvedeném roce možné docílit, ale maximálně o pět miliard korun.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám