Článek
Pokud za sedm hodin, po které má cesta trvat, v pořádku dosedne, vědci budou mít vůbec poprvé možnost „vlastníma rukama“ zkoumat 4,6 miliardy let starý objekt, který ukrývá tajemství vzniku planet a možná i života.
Modul byl vypuštěn v 10.03 středoevropského času. Oddělení modulu komentoval vysoce postavený člen ESA Mark McCaughrean: „Teď je to všechno na Isaaku Newtonovi a zákonech fyziky. Philae je na cestě dolů k povrchu. Bude-li nám Isaac nakloněn, dočkáme se dneska slavného přistání.”
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Bod vypuštění je dán časem, pozicí, rychlostí a výškou a my ho nesmíme minout,“ vysvětlil složitost dnešní fáze Andrea Acomazzo, šéf mise Evropské vesmírné agentury (ESA).
BEZ KOMENTÁŘE: Animace přistání sondy Rosetta na kometěVideo: Reuters
Velkým problémem je podle BBC nízká přitažlivost na hlavě komety. Nemůže být použit motor: „Budeme závislí jen na harpunách a šroubech na nohou.” řekl Stephan Ulamec, který má na starosti řízení přistávacího manévru. Právě harpuny mají udržet modul na povrchu. Ten ale také může spadnout do nějaké průrvy,
„Analyzovali jsme kometu, analyzovali jsme terén a jsme přesvědčeni, že rizika, která máme, jsou pořád v oblasti 75procentní naděje na úspěch,” dodal Ulamec.
Komplikovanost manévru, díky němuž se má Philae ze vzdálenosti asi 22 kilometrů při rychlosti 134,2 km za hodinu vydat na sedm hodin trvající let ke kometě velikosti šestkrát tři kilometry, dokládá skutečnost, že jakýkoli povel ze Země k sondě vzdálené 5,9 miliardy km doletí až za 28 a půl minuty.
Ilustrace oddělení modulu Philae od sondy Rosetta poblíž komety
Odpověď přijde až za půl hodiny
V pondělí byl modul uveden do stavu pohotovosti, v úterý byl vyslán povel motorům sondy, aby ji otočily a nasměrovaly blíže ke kometě, a dnes v půl deváté je poslední šance manévr opravit. Modul má měkce dosednout na několik set čtverečních metrů rozlehlou plošinu Agilkia na „hlavě“ komety asi v půl páté odpoledne, ale zpráva, zda se to podařilo, přijde do řídicího střediska v německém Darmstadtu nejdřív pár minut po páté.
Kvůli nízké gravitaci se Philae bude muset k povrchu „vesmírné plastové kačenky“, jak se kometě kvůli jejímu nepravidelnému tvaru říká, připoutat vystřelenými kotvami na několikametrových lanech. Rovněž teleskopické nohy modulu jsou opatřeny zařízením, které je „zavrtá“ do podkladu.
Snímek povrchu komety, který zaslala sonda Rosetta
I kdyby se Philae takříkajíc netrefil, během letu bude pořizovat fotografie a analyzovat materiál v bezprostřední blízkosti komety. Dosedne-li podle plánu, okamžitě se zapne deset vědeckých přístrojů, které budou 60 hodin sbírat, analyzovat a odesílat údaje o „špinavé ledové kouli“, a to jak z jejího povrchu, tak i z vrstvy až několik desítek centimetrů pod ním. Mateřská sonda pak bude kometu studovat dál ještě nejméně rok.
Dozvíme se, jestli mohla přinést život
Vědci si od jedinečného projektu slibují co nejúplnější odpovědi na několik základních otázek. Především, zda komety obsahují nukleové kyseliny a aminokyseliny, a mohou tedy být roznašeči života ve vesmíru, a dále na otázku, zda voda z komet může být základem vody na Zemi.
Fyzikální vlastnosti komety pak mohou upřesnit šance na odvrácení případné srážky Země s podobnými objekty, kterých jsou jen ve sluneční soustavě miliardy, a řada z nich může Zemi ohrozit. A průlet kolem Slunce příští léto má ukázat, nakolik jsou komety „odolné“ a jak zanikají.