Modul čínské měsíční sondy dokončil sběr hornin

Cílem projektu je získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na naši planetu k bližšímu zkoumání. Vědci totiž chtějí lépe probádat původ tohoto tělesa.

Modul s vrtným zařízením svou práci dokončil za 19 hodin. Po vynesení na oběžnou dráhu kolem Měsíce si vzorky převezme návratový modul.

Celá realizace ambiciózního záměru je technicky náročná. Konkrétně dva moduly sondy přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstaly na oběžné dráze.

Vzorky odebrané jedním z aparátů z lunárního povrchu nyní – ve čtvrtek odpoledne SEČ – vynese druhý modul, který se pak spojí s „čekajícím” servisním modulem. Z něj se materiál v sobotu večer přesune do návratového modulu, jenž zamíří k Zemi.

Není zatím jisté, kdy se tento modul sondy k Zemi vrátí. Nicméně zařízení, která přistála na Měsíci, tam mohou vydržet nejvýš jeden lunární den, tedy 14 pozemských. Nejsou totiž uzpůsobená k překonání mrazivých měsíčních nocí.

Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan. K Měsíci pak Čchang-e 5 dorazila minulou sobotu po letu trvajícím 112 hodin. Dva její moduly úspěšně přistály v úterý odpoledne.

Podle serveru Space.com by let zpátky k Zemi měl trvat čtyři a půl dne. Předpokládá se, že kapsle se vzorky přistane pomocí padáku v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko mezi 15. a 17. prosincem.

Pokud budou let nazpět k Zemi i přistání úspěšné, stane se Čína třetí zemí na světě, která úspěšně přepravila vzorky z Měsíce – po Spojených státech a bývalém Sovětském svazu.

Asijská země si však drží jiné prvenství: v lednu 2019 sonda Čchang-e 4 přistála jako první na odvrácené straně Měsíce.