Hlavní obsah

Končí 54. běh Letní školy slovanských studií, přijeli bohemisté z 38 zemí

Právo, ťas
Praha

Čeština se stala světovým jazykem. Alespoň v srpnu a mezi účastníky letošního běhu Letní školy slovanských studií to platilo zcela bez nadsázky. Naše mateřština se stala univerzálním dorozumívacím prostředkem pro 178 frekventantů z 38 zemí.

Článek

Letošní - v pořadí už 54. běh školy bude slavnostně zakončen ve čtvrtek ve Velké aule staroslavného Karolina.

„Velký zájem účastníků nás velice těší. Je příjemné vidět, že ačkoliv je čeština ,jen‘ jazykem malého národa v srdci Evropy, je pro celou řadu lidí z rozmanitých zemí natolik přitažlivá, aby jí věnovali téměř měsíc studia. Věřím, že pro ně Letní škola byla užitečně stráveným časem a že sem příští rok opět zavítají, aby své letos nabité znalosti prohloubili,“ uvedl Jiří Hasil, ředitel LŠSS a tajemník pořádajícího Ústavu bohemistických studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Čtyři stupně podle pokročilosti studentů

Kursy byly rozděleny podle úrovně jazykových znalostí posluchačů do čtyř stupňů. Začátečníci a mírně pokročilí, kteří se s češtinou teprve seznamují, absolvovali výuku v  angličtině, němčině, francouzštině a španělštině.

Středně pokročilí měli možnost zdokonalovat své znalosti v praktických jazykových kursech a kursech konverzace. Pro pokročilé byly kromě klasické jazykové výuky organizovány i speciální seminář českých reálií a tři přednáškové cykly. Dva z nich – jazykovědný a literárněvědný cyklus a kulturně-historický cyklus – probíhaly v českém jazyce. Třetí cyklus, věnovaný české historii, umění a kultuře, byl přednášen v angličtině a němčině. Přednáškové cykly byly koncipovány tak, aby podávaly aktuální obraz o stavu bádání ve společenských vědách v naší zemi.

Zahraniční bohemisté se osobně seznámili s Arnoštem Lustigem a Ivanem Klímou

Mezinárodní slavistické a bohemistické veřejnosti se představili spisovatelé Arnošt Lustig a Ivan Klíma a řada našich vynikajících odborníků, kteří působí na Filozofické fakultě a na dalších fakultách Univerzity Karlovy, ale i v akademických ústavech a dalších kulturních institucích.

Na výuku navazoval bohatý kulturní a společenský program, který byl tvořen koncerty, exkurzemi, výlety a odpoledními vycházkami po Praze. Výlety směřovaly do zajímavých regionů Čech, studenti navštívili mj. Mariánské Lázně, Plzeň, Litoměřice nebo Liberec, připomněli si významná jubilea K. H. Máchy (Litoměřice, Bezděz), Karla Čapka (Strž), T. G. Masaryka (Lány) a Gustava Mahlera (Jihlava). Odpolední program nabídl studentům procházky po zajímavých místech Prahy (Vyšehrad, po stopách Franze Kafky), stejně jako návštěvy muzeí a galerií (Stavovské divadlo, Národní památník na Vítkově či Museum Kampa). Večerní program pak tvořila filmová představení, hudební večery a zábavná výuka českých písní.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám