Článek
Pohřby těl v rakvích (vedou k uvolňování metanu, který je 21krát škodlivější než CO2), tak kremace (spotřebovává se při nich asi 55 m3 plynu a čtyři kilowatt-hodiny elektřiny na jedno tělo) z hlediska ekologie čím dál míň přijatelné.
Kapalný pohřeb
Nejrůznější ekologičtí inovátoři a technologické firmy se snaží přijít s novými možnostmi. Tento týden oznámila radnice britského města Sandwell v hrabství West Midlands, že by se ráda stala tou první, která občanům bude nabízet „kapalný pohřeb“ s pomocí takzvaného „resomátoru“ – zařízení v hodnotě asi deseti miliónů korun.
Tělo se v resomátoru uloží do vany oválného tvaru s alkalickým roztokem. Po zahřátí na 152 stupňů Celsia se v roztoku chvíli ponechá, až se změní na „tekutinu barvy čaje“, jak tvrdí výrobce. Tato tekutina se může bezpečně vypustit do místního odpadního systému. Otázkou zůstává, zda občanům města nebude vadit představa, že jejich vodárenským systémem kolují zkapalněné mrtvoly.
Staromódní verzí kapalného pohřbu je známé pohřbívání do moře. K tomu jsou však dnes už třeba speciální povolení a také zhruba 200 kg betonu na zatížení rakve. Celá záležitost vyjde zhruba na 150 tisíc korun, což je asi dvojnásobek ceny běžného britského pohřbu.
Příroda si poradí
Co takhle přenechat své tělo vědě? To je určitě možné, ale je třeba si představit i něco víc než jen márnici, lednice a mediky. Třeba Texaská státní univerzita provozuje zařízení, kterému přezdívá „farma těl“. V průměru 70 mrtvol se nechává volně na vzduchu, a to i s přístupem divokých zvířata. Smyslem je lépe chápat proces rozkladu, což by mělo přispět ke zdokonalení forenzní vědy. Podobné zařízení by si vědci přáli i v Británii, ale zatím nedostali povolení.
V americkém Seattlu založila Katrina Spadeová projekt s názvem městské umírání. Přišla s myšlenkou, že by se těla dala kompostovat. Už vypracovala model se zvířaty, který lze využívat v zemědělství. Naskládejte asi 60 těl do horní části kompostéru, počkejte čtyři týdny, a ve spodní části by se měl objevit bohatý hlinitý kompost. Rodinám by se dávala symbolická urna s trochou zeminy.
Další možností je pohřbívání v biologicky rozložitelných rubáších do mělkých hrobů, jen dva metry pod zem. Škodlivý metan se tak nebude hromadit.