Hlavní obsah

Genetická revoluce: vědci stvořili umělý život

Novinky, pst
Aktualizováno

Může to být začátek nové průmyslové revoluce nebo velké pohromy. Američtí vědci syntetizovali "software" pro bakterii, který transplantovali do hostitelské buňky. Stvořili tak mikroba, který se podle BBC choval jako živý organismus ovládaný umělou DNA. A začal se množit.

Foto: Profimedia.cz

Koncepce molekuly DNA vytvořená počítačem. Ilustrační foto

Článek

O svém úspěchu informovali vědci v novém vydání časopisu Science. Jde o významný mezník v genetice, ale kritici varují před riziky spojenými s vývojem umělého života. Vědci mohou začít navrhovat mikroorganismy k produkci léčiv, výrobě paliv nebo k pohlcování skleníkových plynů. Odvrácenou stranou však může být výroba velice nebezpečných biologických zbraní.

Umělá bakterie se rychle rozmnožila

Týmu doktora Craiga Ventera na jeho soukromém institutu v Marylandu se tak poprvé podařilo uměle člověkem vytvořenou DNA kontrolovat živou buňku.

Jestliže přimějeme buňky k produkci podle našich potřeb, mohly by nás zásobovat ropou a napravit škody na životním prostředí pohlcováním oxidu uhličitého
Craig Venter

"Byli jsme schopní vzít náš syntetický chromozom a transplantovat ho do hostitelské buňky. Jakmile se nový software dostal do buňky a ona jej přečetla, změnila se na nový druh se specifickým genetickým kódem," řekl doktor Venter.

Nová bakterie se pak začala replikovat - množit. Velmi rychle byly na světě miliardy jejích kopií, které se řídily podle stejné, uměle vytvořené DNA. „Myslím, že mohou odstartovat novou průmyslovou revoluci,“ prohlásil Venter, který společně s kolegy věří v možnost programování bakterií ke specifickým účelům.

„Jestliže přimějeme buňky k produkci podle našich potřeb, mohly by nás zásobovat ropou a napravit škody na životním prostředí pohlcováním oxidu uhličitého,“ načrtl možnosti využití umělého života Venter, který již spolupracuje s farmaceutickými firmami i producenty paliv.

Nový zdroj nebezpečného znečištění?

Nicméně umělé bakterie vyvolávají i značné obavy, protože mohou být snadno zneužity a navíc je otázkou, co se stane při rozšíření umělých bakterií mimo laboratoř. BBC například cituje doktorku Helen Wallaceovou z britské organizace Genewatch, která sleduje rozvoj genetických technologií: „Když vypustíte nový organismus, můžete napáchat více škody než užitku.“

Nikdo podle Wallaceové nezaručí, jak se budou umělé mikroorganismy chovat při vystavení různým vlivům prostředí. Mimo užitku se mohou umělé bakterie stát zdrojem nového a velmi nebezpečného znečištění životního prostředí. Podle ní není Venter Bůh, ale člověk, který chce vydělat peníze.

Doktor Venter však v rámci diskuse o rizicích zdůrazňuje, že sám inicioval diskusi o potřebě zavedení regulací na tomto poli.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám