Hlavní obsah

Domácí vzdělávání na 2. stupni ZŠ získalo i přes nesouhlas ministryně podporu školského výboru

– Praha

Domácí vzdělávání na druhém stupni základních škol získalo podporu sněmovního školského výboru. Ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) přitom s jeho plošným zavedením na středečním jednání nesouhlasila. Na druhém stupni je možné děti vzdělávat doma v režimu pokusného ověřování. Část poslanců v čele s Annou Putnovou (TOP 09) se ho snaží uzákonit.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

V režimu pokusného ověřování se mohou děti na druhém stupni vzdělávat doma od září 2007. Je vypsáno na neurčito. V aktuálním školním roce se počet škol, kde je to povolené, zvýšil ze šesti na 19. V tomto školním roce je do pilotního ověřování zapojeno 328 žáků. Pokud by bylo uzákoněno, mohlo by se uskutečňovat na všech asi 4000 ZŠ v zemi.

Na prvním stupni ZŠ je domácí vzdělávání umožněno plošně od roku 2005. Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) na základě vyhodnocení pilotního ověřování už v roce 2011 doporučil, aby bylo uzákoněno i pro starší děti.

Problémem může být velký rozsah učiva

Ministerstvo školství s tím ale nesouhlasí a upozorňuje na některé problémy, které pilotní ověřování odhalilo. Připomnělo velký rozsah učiva, které žáci musejí zvládnout najednou, podceňování některých vzdělávacích oblastí rodiči dětí, chybějící korekce výkonu žáků na základě porovnávání s jinými žáky a problémy při některých předmětech, které vyžadují vyšší odborné znalosti.

Valachová s tímto návrhem nesouhlasila, ale většina přítomných členů školského výboru měla opačný názor. Osm jich hlasovalo pro, proti bylo šest. Lidovecký poslanec Jiří Mihola v lednu uvedl, že tento návrh má podporu mezi členy pěti ze sedmi poslaneckých klubů. Stranou se tehdy zatím drželi komunisté a sociální demokraté.

Poslanci se rozšíření možnosti domácího vzdělávání snažili prosadit už do poslední novely školského zákona. Narazili na velký odpor tehdejšího ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) a návrh neprošel.

Lesní školky do rejstříku

Vedle tohoto pozměňovacího návrhu školský výbor podpořil mimo jiné také úpravu, která by měla definitivně vyřešit problém práce nezletilých žáků s chemickými látkami při praktické výuce. Souhlasil také s umožněním zařazení lesních mateřských škol do školského rejstříku.

Díky tomu by bylo možné, aby se v nich děti vzdělávaly v plánovaném povinném posledním roce předškolního vzdělávání. Neprošel naopak návrh Marty Semelové (KSČM) na odložení účinnosti nových inkluzivních opatření o dva roky, tedy do září 2018.

Kladné stanovisko pro projednávání ve druhém čtení výbor zaujal k novele jako celku. Vedle zmiňovaného posledního povinného roku předškolního vzdělávání, který by měl být zaveden od roku 2017, v ní vláda od roku 2017 navrhuje také jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory středních škol, které by se podle výboru měly týkat i sportovních gymnázií, a povinnou maturitu z matematiky s postupným zaváděním od roku 2021.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám