Hlavní obsah

Dalekohled zachytil nejdetailnější záběry povrchu Slunce. Bude spolupracovat i s novou sondou

Novinky,

Astronomové mají první skutečně podrobné snímky turbulentního slunečního povrchu, a to díky novému havajskému dalekohledu Daniel K. Inouye Solar Telescope. Aparát poskytuje dosud nevídané detaily Slunce na oblastech velkých jako pozemské státy, měl by také spolupracovat se slunečními sondami, včetně nové Solar Orbiter, která má k naší hvězdě vyrazit v pondělí 10. února ráno SEČ.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Teleskop zachytil nejdetailnější záběry povrchu SlunceVideo: Reuters

 
Článek

Nedávno dokončený teleskop je podle stanice CNN umístěn na Observatoři Haleakala poblíž vrcholu stejnojmenného vulkánu na havajském ostrově Maui. Disponuje největším solárním zrcadlem o průměru 4,24 metru, provozuje jej americká National Solar Observatory (NSO) za peníze Národní vědecké nadace (NSF), nezávislé státní agentury USA.

Každý kousek „popcornu“ je jako Texas či Ukrajina

Sluneční dalekohled Daniela K. Inouyea, pojmenovaný právě podle bývalého amerického senátora za stát Havaj (zemřel roku 2012 ve věku 88 let), vytvořil obraz slunečního povrchu s největším rozlišením, jaké kdy bylo využito.

Foto: AFP PHOTO / NSO / NSF / AURA, Profimedia.cz

Solární teleskop Daniel K. Inouye na Havaji

Na jednom snímku (v prosinci získaném, minulý týden zveřejněném), pořízeném při 789 nanometrech, můžeme vidět vzorky turbulentního vroucího plynu, který pokrývá celé Slunce. To je od nás 149 600 000 kilometrů daleko.

Snímek s finálním útvarem struktur podobných buňkám samozřejmě neukazuje až takové „mikrodetaily“, jako u mnohem bližších objektů.

Foto: AFP PHOTO / NSO / NSF / AURA, Profimedia.cz

Nejdetailnější pohled na sluneční povrch

Velikost každé z pomyslných buněk či „kousků popcornu“ odpovídá podle agentury Reuters velikosti státu Texas, který má rozlohu 695 662 km². Pro lepší představu, jednotlivé dílky na záběrech tedy mají velikost zhruba něco mezi Ukrajinou a Tureckem.

Spolupráce se sondami kvůli pochopení počasí v kosmu

Ukazatelé magnetických polí jsou také viditelné s novou jasností. „Tento dalekohled zlepší naše porozumění tomu, co řídí vesmírné počasí, a nakonec pomůže lépe předpovídat sluneční bouře,“ konstatovala ředitelka NSF France Córdovová.

I proto bude pozemní dalekohled spolupracovat se sondou amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Parker Solar Probe, která již obíhá kolem Slunce, a chystanou zejména evropskou sondou Solar Orbiter od Evropské kosmické agentury (ESA), na které se podílejí i Češi.

Sonda překonala rekord a přiblížila se ke Slunci nejvíce v historii

Věda a školy

Cílem těchto družic je pomoci vědcům dozvědět se více o naší hvězdě a lépe porozumět tomu, jak předpovídat vesmírné počasí a jak toto počasí v kosmu může ovlivňovat dění na Zemi. Magnetické erupce na Slunci totiž mohou narušit satelity, deaktivovat GPS, ovlivnit leteckou dopravu, snížit výkon sítí nebo způsobit výpadky proudu.

Foto: ESA – S. Corvaja

Testování rozvinutí solárních panelů sondy Solar Orbiter

Solar Orbiter měla být vyslána ke Slunci 6. února, ale jak Novinky informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, kvůli nepřízni počasí došlo ke zpoždění v transportu kosmické lodě na odpalovací komplex na Floridě, tudíž byl start rakety ze Spojených států s evropskou sondou na palubě, která pak sama poputuje ke Slunci, posunut na 10. února v 5:03 SEČ.

Sonda Solar Orbiter poletí zkoumat Slunce 6. února. Podílí se na ní i ČR

Věda a školy

Sondu, která bude obíhat a zblízka zkoumat Slunce, vynese v pondělí raketa Atlas V z kosmodromu na floridském Mysu Canaveral. Bude zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Bádání se zaměří i na sluneční plazma, na heliosféru a na solární erupce. Aparát má také pořídit první snímky obou slunečních pólů.

Čeští vědci přispěli k porozumění slunečním erupcím. Ty ovlivňují i přístroje na Zemi

Věda a školy

České firmy a vědecké ústavy se účastnily přípravy pěti zařízení pro sondu, například koronografu Metis, což je teleskop pro pozorování celé sluneční koróny (jasně zářícího okolí a svrchní části solární atmosféry), a to ve viditelném světle i v UV části spektra. Zhruba dva roky po startu by se sonda měla dostat na dráhu, ze které bude moci provádět měření.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám