Hlavní obsah

Člověk v tísni: Každý stý prvňáček propadá

Praha

Pokud se bude opakovat trend posledních let, každý stý prvňáček bude muset první třídu opakovat. Upozornila na to nezisková organizace Člověk v tísni. Neúspěch ve škole podle ní hrozí zejména dětem, jejichž rodiče mají nízké vzdělání. Předcházet problémům při nástupu do školy může kvalitní předškolní příprava.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo první třídu podruhé 1284 dětí, přičemž o rok dříve nastupovalo do prvních ročníků asi 118 tisíc žáků. Přibližně jedno procento propadlých hned v první třídě bylo i v dřívějších letech.

Ve Skandinávii se v 1. třídě nepropadá

Analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle to považuje za důkaz, jak je pro některé děti nástup do školy složitý.

„Přitom například ve skandinávských, ale i v dalších západoevropských zemích je zcela běžné, že se na základní škole nepropadá vůbec, natož v první třídě,” uvedl.

Od druhého do pátého ročníku je propadlých přibližně polovina ve srovnání s první třídou. Další vlna přichází v 6. ročníku, tedy na začátku druhého stupně.

Na skutečnost, že by se první třída spíše než na výkon měla více zaměřit na adaptaci dětí, již v roce 2015 upozornila studie společností Tady a Teď a Demografické informační centrum o přínosu povinného ročníku předškolního vzdělávání. Na jejím vzniku se Hůle podílel.

V Německu tříletá adaptace

Školy podle aktuálního vyjádření organizace Člověk v tísni neumějí efektivně pracovat s dětmi, které mají úplně jiné základy než ostatní.

„Ve vyspělejších zemích je přitom nástup na základní školy pozvolnější, v Německu je například adaptace rozložena do prvních tří let,“ řekl Hůle.

Na každém stupni základní školy je v Česku možné propadnout jednou. Od druhého do pátého ročníku je propadlých přibližně polovina ve srovnání s první třídou. Další vlna přichází v 6. ročníku, tedy na začátku druhého stupně.

Nejvíce v Ústeckém a Moravskoslezském kraji

Na propadání a školní neúspěch obecně má největší vliv vzdělání rodičů. „Zjednodušeně řečeno: žije-li dítě s rodiči, kteří sami absolvovali maximálně základní školu, je velká pravděpodobnost, že na základní škole propadne,” uvedl Hůle.

Největší podíl prvňáčků propadá v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, což kopíruje zastoupení sociálně znevýhodněných dětí v jednotlivých krajích. Problémy dětí se prohlubují, pokud nenavštěvují žádné předškolní zařízení. Také proto se od příštího roku zavádí povinný poslední rok předškolního vzdělávání.

Člověk v tísni rozvoj dětí ze znevýhodněného sociálního prostředí podporuje v předškolních klubech. V České republice jich provozuje 12 a jen loni jimi prošlo 260 dětí od tří do šesti let.

„Naše zkušenosti hovoří jasně. Kvalitní předškolní příprava dokáže problémům s nástupem do první třídy efektivně předcházet. Jen se jí musí dostat primárně těm dětem, které ji nejvíce potřebují,” uvedla metodička předškolních klubů Martina Francuchová.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám