Článek
Nebo snad může vůbec někdo věřit tomu, že obchodníci nám skutečně věnují něco „ze svého“? Samozřejmě si ten „dárek zdarma“ pěkně zaplatíme – ale tyhle ekonomické úvahy teď ponechme stranou. Nesmyslnost „dárků zdarma“ není totiž jen na rovině obchodní a věcné, ale má i svůj jazykovědný rozměr.
Je totiž pravidlem, že my, obyčejní smrtelníci, dostáváme k narozeninám, jmeninám, Mikuláši, Vánocům, výročím svatby, čemukoliv dalšímu nebo zkrátka „jen tak“ dárky obyčejné; kdyby nám někdo pogratuloval třeba k takovým, co já vím, osmnáctinám a při třesení pravic nenápadně zdůraznil, že ten dárek, který od něj právě dostáváme, je zdarma… no nevím jak vás, ale mne by to vyděsilo: co tím ten člověk, pro všechno na světě, myslí? A co asi bude chtít, až jednou přinese dárek, který přívlastkem „zdarma“ neozdobí?
Ve všedním životě chodí věci jinak než ve snovém světě reklam, kde bílá je ještě bělejší, tváře mužů ještě oholenější a podprsenky jejich kolegyň ještě podprsenkovitější. V tom reklamním světě tedy i dárky musejí být ještě dárkovitější, takže tedy jsou to – dárky zdarma, jak jinak.
To vše na rozdíl od našeho obyčejného světa konzumentů, v němž si pořád nosíme do sprchy dvě lahvičky, v němž nezregenerujeme, ani kdybychom pili vodu z Marsu, a naše prádlo po vytažení z pračky nenaskáče samo, už dohladka vyžehlené, na šňůry natažené nad voňavě rozkvetlou alpskou loukou bez jediného kravince. My si proto dáváme jen obyčejné dárky a nezdůrazňujeme u nich, že je tak činíme zdarma, protože by to byla jednak urážka a jednak – odborně vyjádřeno – pleonasmus, lidověji vyjádřeno žvanění.
Jazykovědný termín pleonasmus je totiž vznešeným slovem pro právě takovou skutečnost: staré řecké sloveso „pleonazein“ znamenalo „přebývat“ (ve významu „být více, než je potřeba“ – „Boudo, budko, kdo v tobě přebývá?“ je něco jiného), a protože žvanilství má tradici už od antiky, vyvinulo se nejprve slovo „pleonasmos“, které si pak latina upravila na „pleonasmus“.
V tomto konkrétním případě jde navíc o pleonasmus patrný už i ze znění toho slovního spojení: dostat něco „darem“ bylo možné ve staré češtině vyjádřit i spojením dostat to „darmo“ (asi tak jako přijet „na koni“ je totéž co přijet „koňmo“), a co bylo „darmo“, to bylo případně i „dáno z darma“ – čili „zdarma“. Jinými slovy „dárek zdarma“ je totéž jako „dárek daný darem“ – kde je to žvanění už vidět zcela jasně.
Zbývá už se jen dopátrat, proč obchodníci tento nesmysl používají. Jsem ve velkém pokušení říci, že je to proto, že vědí, že jim z dobrých důvodů nevěříme, že by nám dali cokoliv zdarma – tak se snaží nám namluvit, že přeci jenom ano. Jenže vysvětlení je pravděpodobně mnohem prostší: jednoduše to převzali, přeložili ze stejného nesmyslu v angličtině, kde řetězce slibují „free gift“ – ovšemže tady už zřejmě skutečně z důvodů uvedených na začátku tohoto odstavce…
A v zájmu spravedlnosti a vyváženosti ještě musím dodat, že pleonasmy nám přebývají (dokonce v obojím smyslu tohoto slovesa) nejen v nabídkových letácích: jsou skoro všude a tak hustě rozesety, že už je přestáváme vnímat a ošklivit si je. Všimli jste si například, že v prvním odstavci tohoto textu, tak jako bohužel mnohde jinde, se vyskytlo spojení „všeobecný konsensus“?
| Novinky.cz vyhlašují anketu Slovo roku 2017 |
Redakce Novinek hledá slovo, které bude v českém jazyce nejlépe vystihovat rok 2017.
Redakce Novinek hledá slovo, které bude v českém jazyce nejlépe vystihovat rok 2017. Slovo, které se ve společnosti, médiích nebo třeba v politice bude nejvíce pojit s uplynulým rokem.
Redakce Novinek hledá slovo, které bude v českém jazyce nejlépe vystihovat rok 2017. Slovo, které se ve společnosti, médiích nebo třeba v politice bude nejvíce pojit s uplynulým rokem. Slovo, které se v souvislosti s událostmi, trendy nebo tématy bude objevovat nejčastěji.
Redakce Novinek hledá slovo, které bude v českém jazyce nejlépe vystihovat rok 2017. Slovo, které se ve společnosti, médiích nebo třeba v politice bude nejvíce pojit s uplynulým rokem. Slovo, které se v souvislosti s událostmi, trendy nebo tématy bude objevovat nejčastěji. Slovo, které za uplynulý rok změní svůj význam.
Slovo, které pro vás znamená rok 2017.
Máte tip na Slovo roku 2017?
Pokud víte, co by podle vás mělo být slovem roku 2017 v České republice, tak pište celý rok svoje tipy na slovoroku@novinky.cz.
Porota složená z jazykovědců a členů redakce vybere z vašich tipů 20 slov, ze kterých si vy, čtenáři Novinek, zvolíte v on-line anketě pět finalistů.
Z nich pak porota vybere Slovo roku 2017.
Karel Oliva
Karel Oliva vystudoval obor informatika se specializací na matematickou lingvistiku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. V letech 1983–1988 byl interním aspirantem téže fakulty, nebylo mu však umožněno již hotovou disertační práci obhájit (stalo se tak až v r. 1997 na Filozofické fakultě UK).
V lednu 1989 proto ilegálně odešel do Bulharska, kde pracoval jako vědecký pracovník sekce matematické lingvistiky Koordinačního centra pro informatiku a výpočetní techniku Bulharské akademie věd, v říjnu téhož roku svůj pobyt legalizoval.
Od dubna 1990 působil v Ústavu matematické lingvistiky Sárské univerzity v Saarbrücken (SRN), kde se r. 2001 habilitoval v oboru všeobecná lingvistika. Od listopadu téhož roku působil v oddělení matematické lingvistiky Rakouského ústavu pro výzkum umělé inteligence (OeFAI) ve Vídni. Od června 2003 do září 2016 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Hlavní oblastí jeho odborného zájmu je formální syntax přirozených jazyků, včetně inovativních přístupů vedoucích k praktickým (počítačovým) aplikacím. Publikoval přes 90 původních vědeckých prací v časopisech a sbornících odborných konferencí, byl vedoucím výzkumných týmů a spoluautorem implementací řady softwarových celků (mj. Korektoru české gramatiky pro Microsoft Office).
Hovoří anglicky, bulharsky, italsky, německy a rusky, částečně ovládá i řadu dalších jazyků.
