Hlavní obsah

Babiš se vzpírá podpořit kariérní řád a financování škol

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Ministerstvo školství má spory s resortem financí kvůli kariérnímu řádu pro učitele a změně způsobu financování škol. Úřad vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) zatím odmítá poskytnout na tyto reformy peníze navíc ze státního rozpočtu. Chce, aby ministerstvo školství našlo finance uvnitř svého rozpočtu. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ale uvedla, že realizace těchto návrhů bez navýšení rozpočtu školství není možná.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministr financí Andrej Babiš a ministryně školství Kateřina Valachová

Článek

Připomněla, že obě zásadní změny jsou v koaliční smlouvě i v programovém prohlášení vlády. Odkaz na rozpočet resortu považuje za tradiční námitku ministerstva financí. Stále se jedná, protože výhledy rozpočtu ministerstva školství podle ní neodpovídají realitě.

MŠMT zdroje nemá

„V systému regionálního školství se v této chvíli projevuje akutní potřeba financování pokračujícího růstu počtu dětí a žáků (tzv. výkonů). Kvůli tomu neexistuje žádná možnost financovat změny z vnitřních zdrojů, protože žádné takové zdroje MŠMT ve svém rozpočtu nemá,” dodala ministryně.

Kariérní systém pro učitele počítá se zavedením dvouletého adaptačního období pro nováčky, druhého stupně pro samostatné učitele a třetího stupně pro vynikající učitele. Po adaptačním období by se měl učitelský plat zvýšit o 1000 korun, pedagogové na nejvyšší úrovni by měli mít příplatek 5000 korun měsíčně. Dalších 1000 až 2000 korun měsíčně by měli získat lidé vykonávající nové specializované činnosti.

Systém se bude zavádět postupně. V roce 2018 ministerstvo celkové náklady vyčíslilo na 828,21 miliónů korun, v roce 2020 by to už měla být více než miliarda.

Školy nemají být financované podle počtu žáků

Tyto peníze ministerstvo financí nechce přidat a obdobná je situace u změny způsobu financování mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin. Už by neměly být financované podle počtu žáků, ale na školu, odloučené pracoviště a třídu. Pro jednotlivé obory bude stanoven maximální rozsah vzdělávání, nebo přímé pedagogické činnosti, který bude hrazen ze státního rozpočtu. Mělo by se tak postupovat od roku 2018.

Obecně by to nemuselo znamenat zvýšené výdaje. Ministerstvo školství ale varuje, že pokud by peněz nepřibylo, mělo by to negativní dopad pro nadprůměrně financované školy. Aby se tomu zamezilo, bude pro první rok podle jeho propočtů potřeba 2,5 až pět miliard korun.

Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících i návrh novely školského zákona, kde jsou tyto reformy zakotveny, má za sebou připomínkové řízení. Po projednání legislativní radou vlády se dostanou na jednání kabinetu.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám