Článek
Některé hvězdy, tvořící dvojhvězdu, leží tak blízko u sebe, že jsou při pozorování ze Země vidět jako jedno těleso. Odpověď na otázku, zda má pozorovaná hvězda i svého souputníka, pak nenajdou odborníci v dalekohledu, ale ve svých výpočtech.
„Nejžhavějšími kandidáty na nově popsané dvojhvězdy je současná hvězda s označením RZ Cet ze souhvězdí Velryby a AT Ser ze souhvězdí Hada. Prozkoumávali jsme celkem sto hvězd, u nichž bylo možné, že mají svého dosud neznámého souputníka,“ řekl Právu astrofyzik Jiří Liška z brněnské Masarykovy univerzity.
Na objevu spolupracoval se svými kolegy a týmem Marka Skarky, jenž nyní působí v maďarské Akademii věd v Budapešti. Jde o velký úspěch při objevování neznámých částí nekonečného vesmíru.
Hvězd jako Slunce je menšina
Podle vědců tvoří asi 70 procent hvězd dvojhvězdy. Jen sedmina z nich stojí osamoceně jako Slunce. Příkladem dvojhvězdy je například Albireo ze souhvězdí Labutě. Tvoří ho dvě hvězdy. Jedna je namodralá – teplejší a druhá oranžová – chladnější. Ne u všech hvězd lze ale jejich souputníka najít tak snadno.
Specialitou jsou takzvané proměnné pulzující hvězdy typu RR Lyrae. Právě těmi se brněnští vědci zabývali. Zatímco jasnost Slunce se nemění, u pulzujících hvězd se mění světlo, teplo i jejich zářivý výkon. Právě to jsou hodnoty, z nichž se vychází při hledání jejich skrytého souputníka.
Tím může být hvězda typu červený trpaslík, což je velmi malé a chladné těleso, nebo dokonce zbytky po hvězdách typu bílý trpaslík nebo neutronová hvězda. Součástí takovýchto systémů mohou být také černé díry.
Stát se svíčkou
Hvězdy z dvojhvězdí kolem sebe obíhají. Ke svému objevu a analýze nových možných dvojhvězd využili brněnští vědci skutečnosti, že při oběhu pulzující hvězdy okolo jejího neviditelného souputníka se urychlují nebo zpožďují její světelné změny. Právě za pomoci těchto dat lze následně dovodit přítomnost druhé a zatím nepopsané hvězdy.
Přesný popis hvězd, tedy znalost jejich typu, velikosti, objemu a dalších dat, je důležitý. Takto popsaná hvězda nebo dvojhvězda se pak ve slovníku astronomů stává svíčkou, tedy jakýmsi pevným bodem ve vesmíru.
„Využíváme je při měření vzdáleností mezi hvězdokupami a galaxiemi,“ vysvětlil Liška.
Světová věda má zhruba 70 kandidátů na nové dvojhvězdy, z nichž poslední připsali do tohoto seznamu brněnští astrofyzikové. Ti také vytvořili všeobecně přístupný seznam těchto vesmírných těles na internetu.