Článek
„Jak přesně vyvolává alkohol rakovinu, bylo dosud sporné. Tato studie však poskytuje velmi silné důkazy, že látky vzniklé při zpracování alkoholu v těle poškozují DNA v mimořádně důležitých kmenových buňkách, z nichž vznikají tkáně,“ uvedl vedoucí výzkumu profesor Ketan Patel z laboratoře molekulární biologie v Cambridge.
On a jeho kolegové sledovali podle zprávy deníku The Guardian účinky alkoholu na myších, jimž předtím pomocí genetické manipulace odstranili dva systémy omezující vliv alkoholu na buňky.
Využili přitom poznatek, že při štěpení alkoholu v těle vzniká acetaldehyd, což je jed, který může buněčnou DNA těžce poškodit. Tento poznatek vyšel najevo poté, co byly kmenové buňky v laboratorních miskách vystaveny velmi vysokým dávkám acetaldehydu.
Patel a jeho kolegové podávali geneticky upraveným myším běžné dávky alkoholu. Během deseti dní jim přestaly fungovat kmenové buňky v krvi. „Náš výzkum prokázal, že neschopnost účinně zpracovat alkohol může vést k vyššímu riziku poškození DNA, a tím i k některým druhům rakoviny,“ upozornil šéf studie.
Takový pokus by se mohl jevit jako málo průkazný, protože vědci myším geneticky odstranili systém, jenž pomocí enzymu ALDH2 vylučuje acetaldehyd z těla, jakož i mechanismus, který poškozenou DNA v buňkách „opravuje“. Jinými slovy, zbavili hlodavce obranných bariér. Přitom zcela zdravým lidem oba tyto systémy fungují.
Obranné systémy nejsou dokonalé
Jenže vědci upozorňují, že systém na odstraňování acetaldehydu z těla nemá moc funkční plná dvanáctina světové populace, protože tato skupina lidstva má vrozenou nedostatečnost enzymu ALDH2. Týká se to hlavně etnik z východu Asie, kde je také doložen mimořádně vysoký výskyt rakoviny jícnu.
Profesor Patel navíc upozornil, že ani zbytek lidstva by neměl věc podceňovat.
„Je důležité pamatovat, že systémy na odstraňování alkoholu a opravování DNA nejsou dokonalé, takže alkohol stále může různými způsoby vyvolat rakovinu i v organismu lidí, jejichž obranný systém je v zásadě nedotčen,“ zdůraznil profesor.
Výzkum Patelova týmu se zaměřil na kmenové buňky v krvi. V ní podle Patela funguje velmi silný ochranný mechanismus, který čistí vše, co je poškozeno. Tím lze například vysvětlit, že alkoholici mají často sklon k těžké chudokrevnosti. „Je možné, že tělesné obranné mechanismy proti acetaldehydu jsou v jiných tkáních slabší,“ dodal profesor varovně.
S konzumací alkoholu jsou v Británii spojována čtyři procenta případů rakoviny. Vědci však už dříve dospěli k závěru, že každodenní konzumace půllitru piva nebo velké sklenice vína výrazně zvyšuje riziko rakoviny krku, hrtanu, jícnu, prsu i střev.