Akademie věd pořádá tradiční vědecký festival

Letošní ročník se koná v rámci oslav výročí vzniku republiky na téma 1918–2018: Století české vědy. Jak věda vypadala před 100 lety při vzniku Československa? Kam se vědní obory od té doby posunuly a co mohou nyní společnosti nabídnout? I to jsou otázky, na které má akce odpovědět.

„Studenti, veřejnost i rodiče s dětmi jsou vítáni. Rozmanitý program určitě nadchne každého. V budově na Národní v Praze se navíc vždy ve všední dny budeme věnovat obdobím od let 1918–2018, kdy se každého dne ujme některý z předních odborníků AV ČR, takzvaný ambasador. O víkendu se můžete i s dětmi těšit na interaktivní program a workshopy,“ představila týden Lenka Heroldová z Akademie věd.

Z vybraných akcí festivalu stojí za zmínku například hra, kterou inspirovaly objevy geniálního českého chemika Antonína Holého, objevitele řady antivirotik využívaných při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B či oparů.

V pondělí od 19 hodin v pražské Městské knihovně bude se scenáristou a režisérem Petrem Zelenkou a vědcem Zdeňkem Havlasem herec Martin Myšička mluvit o tom, jak se věda dostala na jeviště, konkrétně v inscenaci Elegance molekuly.

Ve zmíněné hlavní budově AV na Národní bude po celý týden probíhat úniková hra Osudové osmičky. Zde také probíhají mnohé přednášky nejen na historická témata. O meznících v české historii bude možné hovořit i na panelových diskuzích. Pražská kina Evald a Světozor nabízejí i filmy z cyklu České století.

Různá science show se konají po celé republice. Mnohé z nejdůležitějších molekul, s nimiž přijdeme do styku, jsou velmi malé. Ale jsou také molekuly velké miliony atomů. Světem polymerů zájemce provede v hlavním městě popularizátor vědy britského původu Michael Londesborough, který žije od roku 2002 v ČR.

Na science show se lze vydat také v Ústí nad Labem a Karlových Varech. Je třeba si uvědomit, že až 80 procent informací získáváme ze světla, ať už o tvarech, vzdálenostech či barvách. „Úžasné divadlo fyziky“ (ÚDiF) se v obou městech (v Ústí ve středu, ve Varech den poté) zaměří na objasnění, kde se kolem nás berou barvy a jak je naše oko vnímá. Vidíme všichni stejnou fialovou? Jak by viděl naši kostkovanou košili pes? Kde se bere šedá? To vše se lidé dozvědí při vystoupení.

Týden vědy a techniky se zejména snaží představit veřejnosti práci jednotlivých ústavů AV ČR. Ústav fyziky atmosféry chystá přednášku o družici Cassini, která se již v roce 1997 vydala na cestu vesmírem k planetě Saturn. Společně s Ústavem fyziky atmosféry, Astronomickým a Geofyzikálním ústavem nabízí procházku naučnou stezkou.

Milovníci historie mohou zhlédnout například výstavu v brněnském Archeologickém ústavu. Putovní výstava Mikulčice – genius loci dokumentuje výzkum slovanského hradiště Valy u Mikulčic v 50. a 60. letech minulého století.

V Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích je po celý týden k vidění výstava Příběhy biologických sbírek, která představí vybrané biologické sbírky ústavů Akademie věd a prostřednictvím konkrétních příběhů sbírek upozorní na jejich praktický přínos pro výzkum a vývoj i pro běžný život.

Proběhnou i nejlepší tříminutová vystoupení letošního ročníku mezinárodní soutěže FameLab – talking science, která uvede Londesborough. Mají dát nahlédnout do aktuálního dění v různých vědeckých oborech (matematika, medicína, biologie, genetika, chemie, fyzika) zábavným způsobem. To se uskuteční v pátek v Praze.

Po celé ČR jsou rovněž připraveny zajímavé exkurze a programy ve hvězdárnách, a to v Brně, Ostravě, Valašském Meziříčí, Prostějově či Ondřejově.

Do festivalu se zapojují i tuzemské univerzity. Jedenáct z nich na tento týden přichystalo program – exkurze, přednášky, výstavy, workshopy i promítání filmů. Jde kupříkladu o Vysokou školu chemicko-technologickou nebo Českou zemědělskou univerzitu v Praze, Masarykovu univerzitu v Brně, Univerzitu Palackého v Olomouci, Západočeskou univerzitu v Plzni, Univerzitu Pardubice, Univerzitu Hradec Králové či Slezskou univerzitu v Opavě.