Z mezinárodních šetření PISA vyplývá, že matematická gramotnost v ČR se stále snižuje. Neúspěšnost maturity z matematiky se v minulých letech pohybovala okolo 23 procent a dva roky před zavedením jednotné zkoušky stále chybí slibovaná změna přípravy učitelů na pedagogických fakultách, revize vzdělávacích programů v oblasti matematiky či větší podpora učitelů ze strany ministerstva.

Z dalšího mezinárodního šetření TIMS vyplývá, že čeští středoškoláci mají navíc vůbec největší nechuť ke škole v rámci zemí OECD.

Máme připravovat absolventy pro praxi, proto je pro nás zásadní profilová zkouška na úrovni školy.Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací CZESHA

„Namísto snahy o zkvalitnění a zatraktivnění výuky neoblíbené matematiky se zavádějí povinnosti, které velkému množství nás středoškoláků zamezí dále se v životě vzdělávat,“ upozornil předseda ČSU Viktor René Schilke.

Značné rozdíly mezi výsledky škol

Středoškolská unie rovněž zmiňuje rozdíly mezi středními školami. Na víceletých gymnáziích se v letošním roce neúspěšnost pohybovala v průměru na pouhých 1,7 procenta – oproti středním odborným školám pedagogickým a humanitním, kde se neúspěšnost z didaktického testu z matematiky pohybovala okolo 46,1 procenta, nebo dokonce učilištím s 58,7procentní neúspěšností.

Příprava na povinnou maturitu z matematiky a navýšení počtu jejích vyučovacích hodin může navíc být na úkor odborných předmětů, které středoškoláky zajímají a budou se jim zřejmě věnovat i v pracovním životě.

S tím souhlasí i předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček. „Máme připravovat absolventy pro praxi, proto je pro nás zásadní profilová zkouška (na úrovni školy),“ uvedl.

V současnosti podle něj hrozí, že neúspěšnost u maturit stoupne nejen kvůli matematice, ale i kvůli povinné zkoušce z cizího jazyka. Dodal, že ředitelé odborných škol by proto uvítali zachování současného modelu maturit. „Středoškoláci si již nebudou moci zvolit takzvané menší zlo,“ doplnil Mikuláš Misterka, místopředseda ČSU.

Asociace ředitelů gymnázií matematiku chce

Naopak Asociace ředitelů gymnázií na zavedení povinné maturity ze tří předmětů trvá. Nelíbí se jí přitom ani další část návrhu, ve které se Piráti shodují s předlohou ministerstva školství a která se týká přesunutí ústní i písemné části maturit na úroveň škol – a přímo státní maturitu omezit jen na didaktické testy.

„Nám se to nelíbí, protože to přestává být státní maturita už úplně,“ prohlásila předsedkyně asociace Renata Schejbalová.

Zajíček v této části návrhu vidí spíš pozitiva. „Ve chvíli, kdy si ve školách budeme moct třeba i téma písemné práce stanovit s ohledem na zaměření školy, tak je to i mnohem lepší z pohledu žáků,“ je přesvědčen.

Maturanti zastavili propad, v matematice se částečně zlepšili. Měli víc času

V roce 2018 u maturity z matematiky neuspělo 22,3 procenta studentů. Druhého nejhoršího ohodnocení, tedy čtyřky, dosáhlo 24,5 procenta maturantů. Z letošních dat zveřejněných organizátorem státních maturit Cermatem vychází snížení neúspěšnosti u didaktického testu z matematiky na 15,8 procenta. Nicméně poslední roky je stále menší a menší počet maturantů, kteří si tento předmět vyberou.

Bude odklad, nebo ne?

Zástupci středoškoláků se dlouhodobě snaží mírnit možné negativní dopady. Proto se zasazovali například o dělení výuky matematiky, čímž by učitel získal prostor pro individuálnější přístup ke studentům.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) se v minulosti několikrát nechal slyšet, že znovu otevře diskuzi o povinnosti maturitní zkoušky z matematiky.

Povinná maturita z matematiky možná až od školního roku 2021/22

„Možné odložení termínu zkoušky, což vnímáme jako jediný impulz současného ministra v tomto tématu, nepovažujeme za dlouhodobé a systémové řešení,“ uzavřel Schilke s tím, že dokud nedojde ke změnám v samotné výuce, nelze předpokládat lepší výsledky studentů u maturit.

Kvalita výuky ovšem nelze podle něj výrazným způsobem celorepublikově zlepšit v horizontu dvou let, proto je prý žádoucí povinnou maturitu z matematiky zastavit.

Podle současné normy, kterou v roce 2017 prosadila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), by od jara 2021 měli povinnou maturitu z češtiny, cizího jazyka a matematiky skládat gymnazisté a studenti lyceí a od roku 2022 i většina ostatních oborů. Plaga v březnu zveřejnil návrh, podle něhož by se zavedení povinné maturity ze tří předmětů mělo sjednotit na pozdější termín.