Hlavní obsah

Milionům lidí hrozí ohluchnutí. WHO varuje i před sluchátky, připravila nový standard poslechu

Řím

Polovina osob mezi 12 a 35 lety, tedy asi miliarda mladých lidí, riskuje poškození sluchu kvůli dlouhodobému naslouchání hlasitým zvukům ve městě – včetně hudby, kterou poslouchají ze sluchátek. Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) proto vydaly nové mezinárodní standardy pro produkci a používání zařízení jako chytrý telefon nebo mp3 přehrávače, které mají zajistit větší bezpečnost při poslechu.

Foto: Profimedia.cz

Nekontrolovaný poslech hlasité hudby samozřejmě není uším prospěšný.

Článek

Podle italského deníku La Repubblica, který se zprávou přišel, má více než pět procent světového obyvatelstva, tedy zhruba 466 milionů lidí, zhoršený sluch, který ovlivňuje kvalitu jejich života.

Odhaduje se, že do roku 2050 přijde o sluch více než 900 milionů lidí, tím pádem až každý desátý člověk.

Sledovat, jak dlouho jsme hluku vystaveni

Polovině všech případů se však může zabránit různými opatřeními. Proto je nezbytné vybavit poslechová zařízení takovými vlastnostmi, které by je učinily bezpečnými.

Nový standard WHO a ITU doporučuje, aby zařízení obsahovala funkci Sound allowance – software, který sleduje úroveň a dobu, po níž je uživatel zvuku vystaven; profil, který bude informovat uživatele, jak dlouho poslouchal bezpečným způsobem; volby pro omezení zvuku, k nimž bude patřit automatická redukce a možnost kontroly ze strany rodičů.

Cesta MHD jako poslouchání sbíječky

Sluch ohrožují rovněž prostředky veřejné dopravy, jsou-li příliš hlučné. Zvuky uvnitř a vně metra a autobusů často dosahují takové intenzity jako pneumatické kladivo neboli sbíječka. Jsou tak silné, že mohou v některých případech ohrozit lidský sluch.

Brzdění vlaků, sirény, skřípot metra: to jsou některé zvuky, jimž jsme každý den vystaveni. Někdy hluk ve městě zkrátka dosahuje takové intenzity, jež může sluch poškodit a v některých případech vést k jeho ztrátě.

Ukazuje to kanadská studie, kterou provedla Torontská univerzita. Vědci analyzovali úroveň hlučnosti uvnitř a vně dopravních prostředků, veřejných i soukromých, jako je metro, autobus, tramvaj či automobily, které je vystaven chodec či cyklista. V některých případech hlučnost dosahovala úrovně kolem 115 decibelů, což je srovnatelné právě s prací sbíječky.

„Síla 115 až 120 decibelů představuje velmi silný hluk, který, trvá-li několik sekund, může významně poškodit sluch,“ uvedl profesor Elio De Seta z univerzity Sapienza v Římě.

I jiné zdravotní problémy

Přílišný hluk může poškodit nejen sluch. Autoři kanadské studie zdůrazňují, že dlouhodobé vystavení intenzivnímu hluku může přispět ke zdravotním problémům a chorobám, jako jsou deprese, úzkosti, zvýšené riziko některých chronických nemocí. Může zapříčinit i nehody.

„Škody způsobené organismu jsou spojeny s fyzickým stresem vyvolaným nadměrným hlukem. Již hluk o síle 60 až 70 decibelů vede k zásahu do každodenní činnosti člověka. A pokud trvá déle nebo se opakuje, může z dlouhodobého hlediska vést ke stresu, který přispívá ke zhoršení zdravotního stavu, jako je například nedostatečná schopnost soustředění, poruchy spánku či vysoký krevní tlak,“ dodal De Seta.

Ocitneme-li se tedy ve velmi hlučném prostředí, především ve městě, určitou prevencí může být si alespoň občas zakrýt uši. Zde vlastně mohou posloužit i sluchátka, pochopitelně ovšem bez hudby. To ale zase klade nároky na větší pozornost, zejména při zdolávání vozovky.

Ani taková jízda na kole nemusí být podle odborníků tou nejzdravější volbou, člověk je stále vystaven ruchu z okolí.

Může se vám hodit na Seznamu:

Reklama

Související články

Praha chce za 1,8 milionu korun analýzu hluku

Praha si nechá vypracovat plán na snižování hluku v ulicích metropole. Dokument zpracuje městská organizace Institut plánování a rozvoje (IPR) a hotový má být...

Výběr článků

Načítám