Přistroj zaznamenal zatím čtyři otřesy. Ten hlavní, o kterém francouzský tým tvrdí, že to bylo marsotřesení, se stal 6. dubna. Středisko poznamenalo, že otřesy zachytily oba senzory na SEIS - francouzský vysokofrekvenční a britský nízkofrekvenční.

Zbylé tři otřesy vědci ještě nedokázali určit. Je tedy možné, že záchvěvy vyvolaly dopad meteoritu na povrch či nárazy větru.

Otřesy na Marsu zaznamenaly už americké sondy z programu Viking, přístroje byly ale namontovány v horní části sond, takže získaná data nejsou považována za příliš kvalitní. Naopak přístroj SEIS, který byl na palubě InSightu, leží nyní přímo na marsovském povrchu.

Sonda InSight přistála na Marsu loni v listopadu. Je považována za přelomový projekt, neboť vůbec poprvé je zaměřena na zkoumání nitra planety, nikoli na její povrch jako předešlé mise. Jejím úkolem vedle sledování seizmické aktivity je měřit tepelný tok v planetární kůře, na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře.

Odborníci si také slibují, že sonda potvrdí přítomnost tekoucí vody pod povrchem planety. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.