Hlavní obsah

Potomci velkomoravských velmožů žijí mezi námi

Právo, Aleš Fuksa

Na Uherskohradišťsku žijí i po jedenácti stech letech přímí potomci Slovanů z Velké Moravy. Potvrdil to tříletý archeologicko-genetický výzkum Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea (MZZ). Při něm odborníci před nedávnem odebírali dobrovolníkům sliny pro porovnání DNA.

Výzkum našel 18 současníků, jejichž předkové byli velmoži za Velké MoravyVideo: Aleš Fuksa, Právo

 
Článek

„Můžeme říct, že z 340 respondentů výzkumu má osmnáct z nich shodu nebo výraznou podobnost složení haplotypů (skupiny genů, která je předávána pohromadě od rodičů – pozn. red.) jako sedm jedinců, jejichž kosterní pozůstatky pocházejí z kostelního pohřebiště v Uherském Hradišti-Sadech,“ sdělil Luděk Galuška z Centra slovanské archeologie.

„Jsou téměř jistě potomky lidí z období Velké Moravy, případně z období následujícího, tedy z 10. až počátku 13. století, kdy se v Sadech stále pohřbívalo v místě sakrálního souboru staveb původní Velkomoravské říše,“ dodal.

Jedenáct z nich téměř jistě představuje potomky tří velmožů z doby Velké Moravy.
Luděk Galuška, archeolog

Výzkum nemá podle archeologů zemského muzea co do množství zkoumaných současníků a zároveň pohřbených Velkomoravanů ve světě obdoby.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Čtveřice mužů z východu Moravy, kteří jsou přímými potomky velkomoravských velmožů z devátého století.

Kromě 340 současníků odebrali archeologové vzorky desetiny lidí pohřbených od 9. do 13. století na pohřebišti v Sadech, které je s 870 pochovanými nejrozsáhlejším kostelním pohřebištěm dané doby na území České republiky. Vzorky 75 zemřelých Velkomoravanů odebírali ze zubů či stehenních kostí.

„Přál jsem si, abychom objevili alespoň jednoho příbuzného ze současnosti, a my jich máme osmnáct. Jedenáct z nich navíc téměř jistě představuje potomky tří velmožů z doby Velké Moravy a zároveň dvou lidí z období 10. až 13. století pohřbených v Sadech,“ řekl Galuška.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Archeolog Luděk Galuška u šperků objevených v jednom z velkomoravských hrobů

Jedním z nich je Petr Babík, původně ze Zlínska. „Je to něco úžasného, vědět, že můj rod sahá nejméně do devátého století. Dnes jsem se vlastně potkal s dalšími příbuznými od lidí pochovaných přímo ve velkomoravském kostele v Sadech,“ řekl.

„Je to velké překvapení. Představa, že si můj prapředek tykal s Cyrilem a Metodějem, je úplně mimo to, co kdo může pochopit,“ dodal Libor Blaha ze Slovácka.

Archeologové chtějí s výzkumem v hradišťských Sadech pokračovat. Podle generálního ředitele MZZ Jiřího Mitáčka je z 870 pochovaných v období od 9. do 13. století ke genetickým výzkumům vhodná polovina vzorků.

Možná se dočkáme vazeb na Přemyslovce

Rádi by je porovnali s lidmi pochovanými v období Velkomoravské říše v Mikulčicích anebo s pohřebištěm pod Pražským hradem. To je přitom bráno jako pohřebiště elity spojené s knížecím prostředím raného českého státu. V Lumbeho zahradě – Bažantnici pod Pražským hradem jsou hroby z období od konce 9. do začátku 11. století.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Dvojice přímých potomků velkomoravských velmožů u makety kostela v hradišťských Sadech

„Profesor Emanuel Vlček svého času řekl, že jedinec pohřbený v centrální hrobce v hradišťských Sadech má velice výrazné vazby na jedince známého z Pražského hradu pod označením K1. A podle některých měl být K1 kníže Bořivoj, tedy první historický známý Přemyslovec,“ podotkl Galuška.

„Dnes ale čeští kolegové říkají, že to není pravda a že by se spíše mělo jednat o Spytihněva a že vazba na základě antropologických rysů není prokázaná. Ale co když současná genetika prokáže vazby na předky Přemyslovců z Velké Moravy,“ nechává otevřenou otázku před dalším výzkumem Galuška.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám